Svět kryptoměn čeká další významná změna. Goldman Sachs, Citigroup, Deutsche Bank a další finanční giganti plánují společný stablecoin, který by mohl konkurovat zavedeným digitálním měnám, jako jsou USDT a USDC. Na jeho vývoj a provoz mají podle médií vyčleněno přibližně 270 milionů dolarů. Projekt by mohl změnit způsob, jakým banky a jejich klienti převádějí peníze po celém světě.
Ještě před několika lety se tradiční finanční instituce ke kryptoměnám stavěly převážně zdrženlivě. Dnes se však některé z největších světových bank připravují na situaci, kdy digitální tokeny představují běžnou součást finanční infrastruktury. Místo pouhého využívání existujících kryptoměn chtějí vytvořit vlastní alternativu, nad jejímž fungováním budou mít větší kontrolu.
Nová iniciativa s pracovním označením Project Faro sdružuje celkem 21 finančních institucí. Podle agentury Bloomberg, na kterou odkazuje CoinDesk, se účastníci projektu zavázali poskytnout přibližně 270 milionů dolarů na financování prvních pěti let provozu společné společnosti.
Nejde přitom o peníze, které by už byly vloženy do oběhu ve formě kryptoměn. Prostředky mají financovat vybudování a provoz společnosti, která bude digitální měnu vydávat. Samotný projekt je zatím ve fázi příprav.
Obsah článku:
- Goldman Sachs, Citi i Deutsche Bank. Bankovní konkurenti spojují síly
- Co vlastně banky připravují a proč to není další bitcoin?
- Banky chtějí konkurovat trhu za téměř 300 miliard dolarů
- Proč banky nezůstávají u klasických převodů?
- Rozhodující bude regulace. V Evropě platí pravidla MiCA
- Co to znamená pro běžné uživatele kryptoměn?
Goldman Sachs, Citi i Deutsche Bank. Bankovní konkurenti spojují síly
Mezi účastníky projektu patří významné americké banky Goldman Sachs, Citigroup, Bank of America a Wells Fargo. Zapojeny jsou také evropské instituce včetně Deutsche Bank, Banco Santander, UBS nebo Crédit Agricole.
Celkem 21 finančních institucí představilo plán společného podniku již začátkem září. Cílem je vytvořit digitální platební prostředek, který propojí technologii blockchainu s důvěryhodností a regulatorním zázemím tradičního bankovnictví.
Společnost, která má stablecoin vydávat, by měla vzniknout ve Spojených státech. Projekt podle listopadových informací zatím hledá generálního ředitele a jeho definitivní obchodní název nebyl zveřejněn.
První digitální měna má být navázána na americký dolar a na trh by měla vstoupit v první polovině roku 2027. Banky ale počítají také s dalšími měnami. Mezi jejich priority patří vytvoření stablecoinu navázaného na euro. Právě evropská varianta může být důležitá pro budoucí využití těchto digitálních aktiv v rámci Evropské unie.
Nenechte si ujít: TOP 10 zemí s nejrychlejší adopcí kryptoměn
Co vlastně banky připravují a proč to není další bitcoin?
Připravovaná digitální měna bude patřit do kategorie takzvaných stablecoinů. Na rozdíl od bitcoinu nebo etherea, jejichž hodnota na trhu výrazně kolísá, mají stablecoiny udržovat relativně stabilní cenu.
Typickým příkladem je token navázaný na americký dolar. Jeho cílem je, aby jedna digitální jednotka odpovídala hodnotě jednoho dolaru. Stabilitu mohou zajišťovat rezervní aktiva, například hotovost nebo krátkodobé státní dluhopisy. Stablecoin tak může umožnit převod dolarové hodnoty prostřednictvím blockchainu bez nutnosti klasického bankovního převodu při každé transakci.
Pokud například společnost potřebuje převést prostředky zahraničnímu obchodnímu partnerovi, může blockchainové řešení za určitých podmínek nabídnout rychlejší vypořádání a jednodušší přesun peněz mezi účastníky transakce.
Neznamená to však automaticky, že taková platba bude vždy levnější nebo bezpečnější. Záleží na použité technologii, poplatcích, dostupnosti služby i pravidlech pro zpětnou výměnu tokenů za běžné peníze.
Důležité je také odlišit bankovní stablecoin od digitální měny centrální banky. Project Faro není projektem amerického Federálního rezervního systému, ale soukromou iniciativou finančních společností.

Banky chtějí konkurovat trhu za téměř 300 miliard dolarů
Bankovní skupina vstupuje na trh, kterému dnes dominují především dvě společnosti. Největším emitentem stablecoinů je Tether se svým tokenem USDT, druhou významnou pozici drží společnost Circle s digitální měnou USDC.
Podle listopadových údajů serveru Unchained dosahovala celková hodnota dolarových stablecoinů v oběhu přibližně 293 miliard dolarů. USDT a USDC společně představovaly zhruba 84 procent tohoto trhu.
Z pohledu tradičních bank jde o příležitost získat část trhu, na němž dosud dominují technologické a kryptoměnové společnosti. Stablecoiny totiž neslouží pouze k obchodování s bitcoinem. Stále větší pozornost získává jejich využití při mezinárodních platbách, vypořádání finančních transakcí nebo převodech tokenizovaných aktiv.
V těchto oblastech mohou banky využít významnou konkurenční výhodu – rozsáhlé klientské základny, existující platební infrastrukturu a dlouholeté zkušenosti se správou finančních prostředků.
Úspěch ale není zaručen. Zavedené stablecoiny těží ze své dostupnosti na kryptoměnových burzách, vysoké likvidity a širokého využívání. Nový bankovní token bude muset nabídnout dostatečně přesvědčivý důvod, proč by na něj klienti měli přejít.
Čtěte také: Trust Wallet recenze: Ovládněte své kryptoměny s důvěrou
Proč banky nezůstávají u klasických převodů?
Tradiční bankovní systém zvládá každodenně obrovské množství transakcí. Mezinárodní převody však mohou být komplikované, zejména pokud procházejí několika zprostředkujícími bankami nebo zahrnují různé měny.
Blockchain nabízí možnost převádět digitální aktiva prostřednictvím společné infrastruktury a v některých případech vypořádat transakce rychleji než prostřednictvím dosavadních postupů.
Zvlášť zajímavé může být propojení stablecoinů s tokenizací finančních aktiv, tedy převodem práv k určitým aktivům do digitální podoby. Pokud by se například obchodovaly tokenizované dluhopisy, mohl by stablecoin sloužit jako prostředek pro jejich úhradu. Převod aktiva i platby by tak za vhodných technických a právních podmínek mohl proběhnout v rámci propojeného digitálního systému.
To je také jeden z důvodů, proč se o stablecoiny zajímají velké investiční banky. Nejde jim nutně o vytvoření další kryptoměny pro drobné spekulanty, ale především o možné využití technologie v samotném finančním systému.
Rozhodující bude regulace. V Evropě platí pravidla MiCA
Významným faktorem pro rozvoj bankovních stablecoinů je postupné vytváření regulatorních pravidel. Ve Spojených státech představuje důležitý rámec zákon GENIUS Act, který upravuje vydávání platebních stablecoinů. Evropská unie má vlastní pravidla prostřednictvím nařízení MiCA.
Evropská regulace ESMA stanovuje požadavky na emitenty kryptoměnových aktiv, transparentnost, povolování činnosti a ochranu zákazníků. Bankovní konsorcium deklarovalo, že chce pravidla GENIUS Act a MiCA dodržovat v rozsahu, v jakém se na jeho činnost budou vztahovat.
Právě regulatorní zázemí by mohlo být jedním z argumentů pro firemní a institucionální klienty, kteří při využívání digitálních aktiv požadují předvídatelné podmínky a jasně stanovenou odpovědnost.
Ani regulovaný stablecoin ale není bez rizika. Pro jeho držitele bude důležité například složení rezerv, možnost zpětného odkupu, právní postavení emitenta nebo bezpečnost používaného blockchainu. Konkrétní podoba rezervního mechanismu Project Faro zatím nebyla zveřejněna.
Co to znamená pro běžné uživatele kryptoměn?
Pro drobné investory se v nejbližších měsících pravděpodobně mnoho nezmění. Nový stablecoin ještě není na trhu a banky zatím nezveřejnily všechny podrobnosti jeho fungování.
Z dlouhodobého pohledu však může nástup tradičních finančních institucí zvýšit konkurenci mezi poskytovateli digitálních peněz. Ta by mohla vést ke vzniku dalších platebních služeb, širším možnostem využití stablecoinů a případně také k tlaku na snižování transakčních nákladů. Zatím není jasné, zda se bankovní stablecoiny rozšíří mezi běžné spotřebitele, nebo zůstanou především nástrojem pro finanční instituce a velké společnosti.
Projekt Faro přesto ukazuje zásadní proměnu přístupu tradičního finančního sektoru. Banky už neřeší pouze to, zda kryptoměnové technologie využívat. Stále více se soustředí na otázku, jakou roli v jejich budoucím fungování chtějí samy hrát.
