Francie připravuje zpřísnění pravidel pro držitele kryptoměn. Nový návrh počítá s povinným hlášením soukromých kryptoměnových peněženek s hodnotou alespoň 100 tisíc eur. Za nesplnění povinnosti by investorům hrozila pokuta až 10 tisíc eur. Další opatření má zdanit nerealizované zisky bohatých investorů při stěhování do zahraničí. Změny zatím nejsou schválené a čeká je další parlamentní projednávání.
Francouzští zákonodárci se rozhodli přitvrdit vůči majitelům kryptoměn. Finanční výbor Národního shromáždění podpořil několik pozměňovacích návrhů k rozpočtu na rok 2027, které mají finanční správě umožnit důslednější kontrolu digitálních aktiv. Opatření se přitom netýkají pouze obchodování prostřednictvím kryptoměnových burz, ale také investorů, kteří své prostředky uchovávají ve vlastních peněženkách.
Podle návrhu předloženého poslancem Charlesem de Coursonem by francouzští daňoví rezidenti museli finanční správě oznamovat kryptoměnové peněženky, které spravují sami a jejichž souhrnná hodnota dosahuje nejméně 100 tisíc eur. Rozhodující by přitom byla hodnota držených aktiv k 31. prosinci příslušného roku.
Pokud by investor tuto povinnost nesplnil, mohl by čelit sankci až 10 tisíc eur, tedy přibližně čtvrt milionu korun.
Obsah článku:
Pod kontrolu se mají dostat i soukromé peněženky
Navrhovaná změna se zaměřuje především na takzvané self-custody peněženky. Jde o způsob uchovávání kryptoměn, při němž má uživatel vlastní přístupové klíče a nad prostředky vykonává přímou kontrolu. Na rozdíl od kryptoměn uložených u burzy tak investor není při správě svých aktiv závislý na externím poskytovateli služeb.
Právě tento způsob držení kryptoměn dosud představoval pro finanční správu obtížněji kontrolovatelnou oblast. Francouzští poplatníci již mají povinnost oznamovat kryptoměnové účty vedené u zahraničních poskytovatelů, nový návrh by však kontrolu rozšířil také na aktiva uchovávaná mimo tyto platformy.
Autoři opatření argumentují především snahou omezit daňové úniky. Ve zdůvodnění návrhu upozorňují na rozdíl mezi odhadovanými zisky z kryptoměn a částkami, které investoři vykazují daňovým úřadům.
Podle údajů citovaných v parlamentním dokumentu dosáhly kapitálové zisky francouzských kryptoměnových investorů v roce 2021 přibližně 3,5 miliardy eur, zatímco daňové správě bylo oznámeno zhruba 400 milionů eur. Jak však upozornil server Euronews, francouzský účetní dvůr následně upřesnil, že druhá částka představovala přiznané zisky, nikoliv celkovou hodnotu držených kryptoměn.
Nepřehlédněte: Top 10 kryptoměn pod 1 dolar
Bohatým investorům se může prodražit i stěhování do zahraničí
Povinné hlášení kryptoměnových peněženek přitom není jedinou změnou, kterou francouzští poslanci prosazují. Další opatření počítá s rozšířením takzvané exit tax, tedy zdanění nerealizovaných kapitálových zisků při přestěhování daňového rezidenta do zahraničí.
Tento mechanismus se ve Francii již uplatňuje na určité majetkové účasti a cenné papíry. Nově by se podle pozměňovacího návrhu poslance Nicolase Sansua mohl vztahovat také na kryptoměnová portfolia s celkovou hodnotou přesahující 800 tisíc eur.
Opatření by se týkalo investorů, kteří byli francouzskými daňovými rezidenty alespoň šest z předchozích deseti let a následně by přesunuli své daňové bydliště do jiné země.
Podstatné je, že daň by vycházela také z dosud nerealizovaných zisků. Investor by se tedy mohl dostat do situace, kdy mu vznikne daňová povinnost z růstu hodnoty kryptoměn, přestože je ještě neprodal. Návrh nicméně přebírá i mechanismy odkladu platby a případného zániku daňové povinnosti, které existují u současné exit tax.
Zastánci změny argumentují tím, že není důvod zvýhodňovat držitele kryptoměn oproti investorům do akcií. Digitální aktiva totiž podle nich umožňují jednodušší přesun majetku přes hranice, což může vytvářet prostor pro daňovou optimalizaci.
Nenechte si ujít: MiCA začíná skutečně měnit kryptotrh
Přísnější kontrola vyvolává také obavy o bezpečnost
Zpřísňování pravidel ovšem otevírá také otázku ochrany soukromí. Kritici upozorňují, že evidence držitelů významného kryptoměnového majetku může představovat bezpečnostní riziko, zejména pokud by se citlivé informace dostaly do nepovolaných rukou.
Obavy nejsou pouze teoretické. Francie v posledních letech zaznamenala sérii násilných útoků a únosů souvisejících s kryptoměnami. Jedním z nejznámějších případů byl únos spoluzakladatele výrobce hardwarových peněženek Ledger Davida Ballanda a jeho partnerky v lednu 2025. Útočníci tehdy požadovali výkupné v kryptoměnách.
Pro zastánce decentralizovaných financí tak nové návrhy představují další zásah do soukromí, zatímco jejich předkladatelé je považují za nezbytný nástroj k omezení daňových podvodů.
Čtěte také: Coinbase: Recenze kryptoměnové burzy
Nová pravidla zatím nejsou definitivní
Přestože finanční výbor některá opatření podpořil, jejich zavedení zatím není jisté. Výbor totiž následně odmítl příjmovou část rozpočtového návrhu na rok 2027, a pozměňovací návrhy proto musí znovu projít hlasováním v plénu Národního shromáždění.
Další parlamentní projednávání začíná v úterý 13. října. Hlasování o příjmové části rozpočtu je plánováno na 20. října a o celém návrhu na 17. listopadu. Následně se jím má zabývat také Senát.
Pokud by zákonodárci opatření schválili, Francie by výrazně rozšířila možnosti daňové kontroly kryptoměnového majetku. Výsledek legislativního procesu tak může být důležitým signálem pro další evropské státy, které rovněž hledají rovnováhu mezi regulací kryptoměn, výběrem daní a ochranou soukromí investorů.
Nenechte si ujít: MadisonSix
Zdroj fotky: Adobe Stock
