Euro: Evropský projekt digitálního eura se posunul o další krok dopředu. Hospodářský a měnový výbor Evropského parlamentu podpořil pravidla, podle nichž by nová digitální forma peněz vydávaná Evropskou centrální bankou měla fungovat online i offline, chránit soukromí uživatelů a zároveň neohrozit stabilitu bankovního systému.
Digitální euro znovu ožívá jako jedno z nejdůležitějších témat evropských financí. Nejde přitom o další kryptoměnu v běžném slova smyslu ani o stablecoin vydávaný soukromou firmou. Šlo by o digitální podobu peněz centrální banky, tedy o takzvanou CBDC. Evropská unie ji představuje jako doplněk k hotovosti a kartovým platbám, nikoli jako jejich náhradu.
Hospodářský a měnový výbor Evropského parlamentu v úterý schválil svůj postoj k balíčku pravidel pro digitální euro poměrem 43 hlasů ku 14. Hlasování ještě neznamená finální schválení celé legislativy, ale jde o důležitý politický signál. Evropský parlament tím jasně ukázal, jak si představuje základní mantinely budoucího digitálního platidla.
Zpravodaj návrhu Fernando Navarrete Rojas po hlasování zdůraznil, že cílem balíčku je chránit svobodu občanů rozhodovat o tom, jak chtějí platit. Digitální euro má podle něj hotovost „doplnit, nikdy nahradit“. Právě tato věta je pro celý projekt zásadní. Evropské instituce se totiž dlouhodobě snaží rozptýlit obavy, že zavedení digitálního eura otevře cestu k ústupu bankovek a mincí.
Obsah článku:
- Digitální euro má fungovat i bez internetu
- Soukromí má být jedním z pilířů návrhu
- Bez úroků a s limity držby
- Základní služby zdarma, další služby za omezené poplatky
- Do distribuce se mají zapojit banky i regulované kryptofirmy
- Start se čeká nejdříve za několik let
- Evropa zároveň připravuje vlastní stablecoin
- Souboj o budoucnost digitálních peněz
Digitální euro má fungovat i bez internetu
Schválený návrh počítá s tím, že digitální euro bude vydávat Evropská centrální banka a že bude použitelné ve dvou režimech. Online platby by fungovaly přes účtový systém, podobně jako dnešní digitální platby přes bankovní účet nebo platební aplikaci. Zajímavější je ale offline režim.
Offline platby by měly být založené na lokálním uložení peněz v zařízení. Prakticky by se tak digitální euro v této podobě chovalo podobně jako hotovost. Uživatel by mohl zaplatit i bez připojení k internetu, ale zároveň by nesl riziko ztráty. Pokud by přišel o zařízení, na němž má offline digitální peníze uložené, o tyto prostředky by mohl přijít stejně, jako když ztratí peněženku s bankovkami.
Právě offline funkce je jedním z bodů, kterým se chce Evropská unie odlišit od běžných digitálních plateb. Ty jsou dnes zpravidla závislé na internetu, platební infrastruktuře bank, kartových společností nebo technologických firem. Digitální euro by mělo nabídnout alternativu, která bude dostupná i v situacích, kdy běžné digitální platby selžou.
Nenechte si ujít: TOP 10 zemí s nejrychlejší adopcí kryptoměn
Soukromí má být jedním z pilířů návrhu
Velká část debaty kolem digitálního eura se týká soukromí. Kritici CBDC se obávají, že digitální měna centrální banky by mohla vést k větší kontrole plateb ze strany státu nebo institucí. Evropský parlament proto do návrhu zahrnul principy ochrany soukromí už od samotného návrhu systému.
Podle schválené pozice mají být do digitálního eura zabudovány mechanismy, které omezí zpracování osobních údajů jen na nezbytné minimum. Evropská centrální banka by podle návrhu neměla mít přístup k osobním identifikačním údajům uživatelů. U transakcí se počítá také s využitím pokročilých technologií, které mají umožnit ověření platby bez zbytečného odhalování dat.
To ale neznamená, že digitální euro bude anonymní ve stejném smyslu jako hotovost ve všech situacích. Rozdíl mezi online a offline platbami bude pro ochranu soukromí klíčový. Offline režim má být hotovosti nejblíže, zatímco online platby budou muset fungovat v regulovaném finančním prostředí.
Bez úroků a s limity držby
Digitální euro nemá být investiční produkt ani digitální spořicí účet. Podle návrhu nebude nést úrok a uživatelé na něm nebudou moci vydělávat. Stejně tak by nemělo být zatíženo záporným úrokem. Cílem je, aby digitální euro sloužilo k placení, nikoli k přesunu velkých objemů peněz z komerčních bank do centrální banky.
Právě proto se počítá také s limity držby. Každý jednotlivec by mohl držet jen určité množství digitálních eur. Konkrétní horní hranici by podle návrhu stanovovala Evropská komise na základě doporučení Evropské centrální banky a pravidelně ji přezkoumávala. Smyslem limitů je zabránit situaci, kdy by lidé ve velkém vybírali peníze z běžných bankovních účtů a převáděli je do digitálního eura.
Pro firmy mají být pravidla ještě přísnější. Podniky by digitální euro nemohly běžně držet jako zůstatek. Výjimkou by bylo pouze krátkodobé přijetí plateb, například po dobu 24 hodin. I tím chce EU předejít tomu, aby se digitální euro změnilo z platebního nástroje v alternativu k bankovním vkladům.
Čtěte také: Monero – Kryptoměna, která chrání vaše finanční soukromí
Základní služby zdarma, další služby za omezené poplatky
Návrh počítá s tím, že základní služby spojené s digitálním eurem budou pro uživatele zdarma. Bez poplatku má být například otevření účtu, přístup k prostředkům nebo běžné platby. Offline transakce mají být zdarma úplně.
Poskytovatelé platebních služeb by si mohli účtovat poplatky za nadstandardní služby, ale i ty by měly být omezené. Návrh počítá se zastropováním některých poplatků mezi obchodníky a poskytovateli. Digitální euro tak má být běžně použitelné i pro lidi, kteří nechtějí platit za základní přístup k digitálním penězům.
Do distribuce se mají zapojit banky i regulované kryptofirmy
Digitální euro by nemělo být distribuováno pouze přímo přes Evropskou centrální banku. Návrh počítá se širším modelem, v němž se zapojí banky, poskytovatelé platebních služeb, instituce elektronických peněz, pošty a také regulovaní poskytovatelé služeb s kryptoaktivy.
To je důležité i pro kryptoměnový trh. EU tím naznačuje, že nechce oddělovat digitální euro od vznikající infrastruktury digitálních aktiv, ale zároveň trvá na tom, aby zapojené subjekty fungovaly pod dohledem a v rámci regulace.
Většina obchodníků v eurozóně by podle návrhu měla digitální euro přijímat. Výjimky by se týkaly například některých malých podniků a živnostníků, kteří nepřijímají ani jiné digitální platby. Návrh zároveň řeší i situace, kdy by obchodník mohl digitální euro dočasně odmítnout, například při výpadku elektřiny.
Start se čeká nejdříve za několik let
I když výbor Evropského parlamentu návrh posunul dál, digitální euro zatím není hotová věc. Evropská centrální banka musí před případným spuštěním dokončit technická pravidla, vybudovat infrastrukturu, provést pilotní testy a dohodnout odpovědnost jednotlivých aktérů. Teprve po schválení finální legislativy by následovalo nejméně dvouleté období příprav.
Evropská centrální banka začala základy projektu digitálního eura připravovat už v roce 2020. Projekt ale opakovaně narážel na zdržení, mimo jiné kvůli neuzavřené legislativě. Podle dosavadních vyjádření zástupců ECB se reálné spuštění digitálního eura očekává nejdříve kolem roku 2029.
Evropa zároveň připravuje vlastní stablecoin
Digitální euro není jediný projekt, kterým se Evropa snaží posílit svou pozici ve světě digitálních plateb. Vedle veřejného projektu centrální banky postupuje také soukromá iniciativa Qivalis. Tento evropský bankovní konsorcium pracuje na regulovaném stablecoinu navázaném na euro.
Qivalis se v posledních týdnech rozrostl na 37 členských institucí poté, co se k němu přidalo 25 bank z 15 zemí. Mezi novými členy jsou například ABN AMRO, Rabobank, Nordea nebo Intesa Sanpaolo. Konsorcium sídlící v Amsterdamu cílí na spuštění stablecoinu ve druhé polovině roku 2026.
Předseda dozorčí rady Qivalis Howard Davies k projektu uvedl, že nejde jen o budování platební infrastruktury. Ambicí je podle něj vložit do nové generace digitálních peněz evropské principy ochrany dat, finanční stability a regulace.
Z rubriky recenze: crypto4me recenze
Souboj o budoucnost digitálních peněz
Evropské iniciativy přicházejí v době, kdy trhu se stablecoiny dominují tokeny navázané na americký dolar. Podle dat CoinGecko tvoří dolarové stablecoiny drtivou většinu trhu. To je pro evropské instituce strategický problém. Pokud by digitální finance a blockchainové platby zůstaly téměř výhradně závislé na dolaru, Evropa by v nové platební infrastruktuře hrála jen vedlejší roli.
Digitální euro a eurový stablecoin proto nejsou nutně konkurenti. Spíše představují dvě různé cesty ke stejnému cíli: posílit evropskou kontrolu nad digitálními platbami a nabídnout alternativu k americkým platebním sítím, dolarovým stablecoinům a globálním technologickým firmám.
Rojas v této souvislosti upozornil, že Evropa si nemusí vybírat mezi digitálním eurem a soukromými platebními řešeními. Potřebuje podle něj obojí. Stávající infrastruktura má být využita tam, kde to dává smysl, a nové standardy mají být otevřené bankám, platebním firmám i inovativním hráčům.
Pro běžného uživatele to znamená jediné: digitální peníze se v Evropě postupně přesouvají z oblasti debat a pilotních projektů do legislativní a technologické přípravy. Digitální euro ještě není za dveřmi, ale po posledním hlasování je zase o něco blíž realitě.
