va dny, několik sálů a debata, která se od Bitcoinu postupně dostává k umělé inteligenci, geopolitice, druhému občanství, dědictví nebo ochraně osobních údajů. Sedmý ChainCamp ukázal, jak se česká a slovenská bitcoinová scéna proměňuje. Zatímco jedna její část hledá cestu k bankám a širší adopci, druhá se stále vrací k původním otázkám soukromí, vlastní kontroly nad penězi a života bez prostředníků.
Je pátek 11. září krátce po druhé odpoledne a letošní ChainCamp začíná trochu jinak než v předchozích letech. Do Auly VŠB-TUO v Ostravě-Porubě nepřijíždí bitcoinová komunita pouze na tradiční sobotní program. Sedmý ročník dostal poprvé druhý plnohodnotný konferenční den a s ním i vlastní téma: Plan B.
Bitcoin je v pátek jen jednou částí mnohem větší skládačky. Program běží paralelně ve třech sálech a organizátoři do něj poskládali zhruba dvacítku řečníků. Mluví se o rezidencích, občanství, geopolitice, kyberbezpečnosti, majetku i rodině. Společná otázka je jednoduchá: co může člověk udělat dnes, aby měl víc možností ve chvíli, kdy jeho původní plán přestane fungovat?
Od bitcoinu přes zlato až k digitální stopě
Jedním z prvních bloků je Finanční PLÁN B. Josef Tětek, Aleš Vávra a Marek Brávník tu proti sobě staví tři různé pohledy na dlouhodobé uchování hodnoty – bitcoin, fyzické zlato a tradiční kapitálové trhy. Hned na začátku tak páteční program naznačuje, že ChainCamp tentokrát nechce bitcoin prezentovat jako jedinou odpověď na všechny otázky.
O hodinu později se program větví úplně jiným směrem. Výzkumnice a popularizátorka umělé inteligence Sara Polak se zabývá tím, co může znamenat civilizační odolnost v době, kdy lidé na AI delegují stále větší část rozhodování a fungování společnosti. Ve vedlejší místnosti mezitím Milan „Sodomák“ Půlkrábek přechází od velkých civilizačních scénářů k mnohem osobnější hrozbě – vlastní digitální stopě. Jeho praktický OPSEC se točí kolem informací, které po sobě člověk zanechává ve fotografiích, starých profilech nebo metadatech a které mohou být díky OSINT nástrojům překvapivě snadno poskládány dohromady.
A právě tady začíná být patrné, co pořadatelé slovem Plan B myslí. Nejde jen o zásobu peněz na horší časy. Záložním plánem může být i schopnost nezanechávat zbytečně mnoho dat, možnost přesunout rodinu, majetek rozložený mezi různé typy aktiv nebo alespoň vědomí, jaké informace o sobě člověk předává okolnímu světu.
Co když se problém netýká jen peněz, ale celé rodiny?
Další blok posouvá debatu od jednotlivce k rodině. Michal Nýdrle z Invity se ve své přednášce věnuje tomu, jak může vypadat Plan B pro domácnost s dětmi a zda skutečně musí vést za hranice. Pro člověka samotného lze záložní scénář postavit relativně jednoduše – jakmile do něj vstoupí partner, děti, bydlení nebo podnikání, počet proměnných rychle roste.
Současně se v jiném sále dostává na pódium investor Dan Vořechovský. Jeho téma už míří do geopolitiky: co mohou současné konflikty a návrat velmocenského soupeření znamenat v horizontu pěti až deseti let pro majetek, mobilitu nebo osobní svobodu. Plan B se tak během několika hodin posunul od volby investičního aktiva přes ochranu digitální identity až k otázce, kde a za jakých podmínek vůbec člověk chce dlouhodobě žít.
Večer se tyto motivy ještě víc konkretizují. Michal Nýdrle se vrací v panelu o nemovitostech, kde se proti sobě staví investice v Česku, nákup v zahraničí a možnost nedržet kapitál v „cihlách“ vůbec. Viliam Klamarčík z Vexlu mezitím otevírá téma osobních dokumentů – občanky a pasu jako citlivých dat, jejichž kopie lidé často poskytují mnohem samozřejměji, než by odpovídalo množství informací, které obsahují.
Páteční program uzavírá další nepříliš pohodlná součást osobní suverenity. Advokát Radim Kozub se dostává k dědictví a ochraně majetku napříč jurisdikcemi. Mít bitcoin, nemovitost nebo zahraniční účet ještě neznamená mít vyřešený Plan B, pokud nikdo neví, co se s majetkem stane ve chvíli, kdy jeho vlastník zemře nebo k němu ztratí přístup.
Po prvním dni je tak docela snadné zapomenout, že jde stále o akci, která vyrostla především kolem Bitcoinu. To se v sobotu rychle změní.
Mohlo by Vás zajímat: Top podcasty o kryptoměnách
Sobota vrací na scénu Bitcoin
Druhý den začíná tradičněji. Po úvodním slovu organizátorů přichází na hlavní stage Lubomír Valík s oznámením Partners Banky. Ta se na ChainCamp objevuje v době, kdy už klientům umožňuje nakupovat a prodávat bitcoin přímo uvnitř své aplikace ve spolupráci s českým Anycoinem. Bitcoin se tím dostává do prostředí, které se od jeho původní cypherpunkové představy snad nemůže lišit víc – do regulované bankovní aplikace.
Hned po něm přichází jedna z nejznámějších tváří domácí bitcoinové scény. Jakub „Kicom“ Vejmola tentokrát nevolí technické téma ani tradiční komentář trhu. Přednáška „Co mi Bitcoin dal a vzal“ je osobnější bilancí vztahu s technologií a komunitou, kolem které během posledních let vybudoval velkou část svého profesního života. Už samotné zařazení takového vystoupení mezi první hlavní body programu ukazuje, že po letech existence české bitcoinové scény přichází čas nejen vysvětlovat Bitcoin nováčkům, ale také bilancovat, co dlouhodobé ponoření do něj dělá s lidmi samotnými.
Následuje křest knihy Bitcoin v kapse, na němž se setkávají Tomáš Krause, Pavla Nýdrle a Kamil Bouška. O chvíli později se mikrofonu ujímá Štěpán Uherík z Invity s tématem Turbulentní rok na Bitcoinu. Program se tím vrací k aktuální kondici odvětví – k roku, v němž se vedle ceny čím dál víc řeší regulace, nové finanční produkty a přibližování bitcoinu klasickému finančnímu systému. Pořadí hlavního programu potvrzuje oficiální harmonogram konference.
A pak ChainCamp na chvíli udělá ostrou odbočku.
Na scénu přicházejí lékaři Miloslav Roček a Roman Prymula s projektem „Longevity as a service“. Přednáška představuje koncept preventivní a regenerativní medicíny a je jedním z momentů, kdy je patrné, jak široce dnes pořadatelé pojem osobní odpovědnosti a dlouhodobého plánování chápou. Bitcoinový program na několik desítek minut přeruší téma, které s kryptoměnami přímo nesouvisí vůbec.
Může bitcoin porazit fiat?
Následující přenášející Juraj Karpiš vrací diskusi zpět k samotným penězům. Slovenský ekonom ve svém aktualizovaném vystoupení „Ako poraziť fiat v (nie príliš slobodnej) súťaži?“ staví bitcoin do přímé konkurence se současným měnovým systémem.
Je to jedna z klasických otázek bitcoinové komunity, jenže v roce 2026 už zní trochu jinak než před několika lety. Bitcoin dnes není pouze alternativou, která stojí za branami finančního systému. Stále více se do něj integruje.
Právě tenhle rozpor se během dne opakuje v různých podobách.
Po Karpišovi dostávají prostor také CryptoLadies. Kateřina Kloudová, Pavla Nýdrle a Taťána Turková se v panelu zaměřují na ženy v bitcoinovém prostředí – komunitě, která byla historicky silně mužská a v níž se část projektů v posledních letech snaží rozšířit okruh lidí, pro které není první setkání s bitcoinem spojeno především s technickým žargonem. Následuje krátké oznámení společnosti General Bytes a pak otevřené Q&A s Kicomem, Josefem Tětkem a Janem Kohoutem. Tady se také dobře ukazuje druhá tvář ChainCampu. Vedle velkých témat jsou jeho důležitou součástí lidé, kteří se na české bitcoinové scéně potkávají opakovaně.
„Neznáme naše zákazníky“
Odpoledne začíná na hlavní stage blokem Anny Vrbasové z Vexlu. Už jeho název „Vexl Birthday: 4 Years of Not Knowing our Customers“ je malou provokací vůči směru, kterým se mezitím vydává velká část kryptoměnového trhu.
V regulovaném světě je identifikace zákazníka samozřejmostí. Vexl svou službu postavil na opačné představě – umožnit lidem najít protistranu pro peer-to-peer směnu bitcoinu, aniž by centrální platforma musela vědět, kdo jsou.
Jen o chvíli později přitom na stejném pódiu vystupuje Tomáš Najman z České národní banky. Jeho otázka zní: mohou se stablecoiny stát trojským koněm krypta do současného finančního světa?
Najman, který se v ČNB zabývá digitálními financemi, kryptoaktivy a technologiemi ve finančním sektoru, obrací pozornost k části krypta, která je naopak s tradičním finančním systémem propojena velmi těsně. Stablecoiny se snaží zachovat vlastnosti blockchainových aktiv, současně ale svou hodnotu typicky vážou na státní měnu. Jsou tak mostem mezi dvěma světy, které se na ChainCampu celý den střídají.
Zatímco se mluví o stablecoinech, o patro vedle se řeší Afrika
Program je ale paralelní, takže nelze jednoduše sepsat jeden souvislý seznam všeho, co se v Ostravě děje. Zatímco hlavní stage pokračuje, ve Šrajtofle sále začíná Josef Tětek s přednáškou „Bitcoin v Africe“.
Tětek vede Trezor Academy, vzdělávací projekt zaměřený na globální Jih, a jeho blok začíná dokumentem o používání bitcoinu v afrických zemích. Z české debaty o ceně, daních nebo investičních produktech se tak pohled přesouvá do prostředí, kde může být význam kryptoměny spojen spíš s přístupem k finančním službám samotným.
Právě kontrast těchto přednášek dobře ukazuje šíři letošního programu. Bitcoin je během jednoho odpoledne investicí, technologickou sítí, nástrojem soukromí i potenciální finanční infrastrukturou v zemích, kde část obyvatel nemá stejný přístup k bankám jako Evropané.
A ve stejném vedlejším sále přichází o hodinu později možná nejvýmluvnější střet celého ročníku.
Čtěte dále: Anycoin recenze
KYC proti NO KYC
Na pódiu proti sobě usedají Viliam Klamarčík z Vexlu a Michal Nýdrle z Invity. Název panelu nic neskrývá: „KYC versus NO KYC“.
Na jedné straně stojí cesta regulovaných služeb, které pracují s identifikovaným klientem a snaží se dostat Bitcoin do prostředí použitelnějšího i pro širší veřejnost. Na druhé je přesvědčení, že soukromí při nákupu bitcoinu není nepříjemnou překážkou regulace, ale jedna z vlastností, kterou má smysl aktivně chránit. Organizátoři panel sami představili jako střet dvou zdánlivě nesmiřitelných strategií.
Právě tady se propojují oba dny konference.
Páteční Klamarčík varoval před lehkovážným rozdáváním kopií dokladů. V sobotu diskutuje o modelu, ve kterém při směně bitcoinu doklad předkládat vůbec není nutné. Michal Nýdrle den předtím mluvil o rodinném Plánu B, teď stojí na straně regulované služby, která se snaží spojit vlastní správu bitcoinových klíčů s pravidly evropského finančního trhu. Na jednom ChainCampu tak vedle sebe existují dva směry dalšího vývoje Bitcoinu. A ani jeden z programu nemizí.
Od budoucnosti peněz ke kryptoanarchii
Na hlavním pódiu se mezitím program posouvá k dalšímu bloku a přichází jedna z ekonomicky nejzajímavějších dvojic dne: Dominik Stroukal a Juraj Karpiš. Jejich společná diskuse o penězích, ekonomice a budoucnosti posouvá Karpišovo dopolední téma do širšího rámce. Nejde už pouze o to, zda může bitcoin konkurovat fiat měnám, ale o to, jak se proměňuje samotné chápání peněz a finančního systému.
Následuje oznámení Lubomíra Valíka a Martiny Bacíkové zaměřené na moderní výuku peněz a Bitcoinu a pak dostává prostor Urza se svou přednáškou „S láskou k #ne_poslušnosti a (krypto)anarchii“.
Po dni, kdy se Bitcoin objevoval vedle bankovních služeb, stablecoinů, finančního dohledu a regulovaných poskytovatelů, se tak hlavní pódium znovu vrací k ideovým kořenům části kryptoměnové scény – k nedůvěře vůči centralizované moci, dobrovolnosti a osobní odpovědnosti.
Jedna konference, dva různé směry
Po dvou dnech je těžké shrnout ChainCamp pouze jako konferenci o Bitcoinu. První den začal otázkou, zda člověk potřebuje záložní plán pro svůj majetek, rodinu, data nebo místo, kde žije. Druhý začal bitcoinem v bankovním světě a skončil kryptoanarchií, komunitními projekty a debatou o trhu.
Mezi tím se stihl objevit Bitcoin jako konkurent státních peněz, součást investičního portfolia, prostředek pro lidi bez přístupu k bankám i technologie, jejíž používání stále vyvolává spor o to, kolik osobních informací by při něm měl člověk odevzdávat.
A právě to možná nejlépe popisuje situaci, ve které se bitcoinová scéna v roce 2026 nachází. Čím blíž se Bitcoin dostává běžnému finančnímu systému, tím důležitější se pro část jeho komunity stává otázka, které vlastnosti při tom nesmí ztratit.
Na jednom pódiu proto může ráno stát banka, která přidala bitcoin do své aplikace, odpoledne expert centrální banky a večer kryptoanarchista. O několik metrů dál mezitím probíhá diskuse, jestli při jeho nákupu vůbec někomu ukazovat občanku.
Sedmý ChainCamp tak nebyl jen přehlídkou toho, co se kolem Bitcoinu právě staví. Byl především připomínkou, že spor o to, k čemu má Bitcoin vlastně sloužit, zdaleka není u konce.
Čtěte také: Trust Wallet recenze: Ovládněte své kryptoměny s důvěrou
