Bitcoin má za sebou sedmnáct let existence, stal se součástí portfolií velkých investičních fondů a stále více se prosazuje ve světě tradičních financí. Přesto zůstává jedna zásadní otázka nezodpovězená: kdo ve skutečnosti vlastní většinu této kryptoměny? Nová analýza ukazuje, že více než polovinu dosud vytěžených bitcoinů se nepodařilo přiřadit ke konkrétním vlastníkům. Ve hře jsou drobní investoři, velké instituce i digitální jmění, ke kterému už možná nikdo nemá přístup.
Představte si, že by více než polovina všech existujících zlatých slitků ležela v trezorech, jejichž majitele nedokáže nikdo spolehlivě určit. Přibližně takový obraz nabízí nejnovější pohled na vlastnickou strukturu bitcoinu.
Podle říjnových údajů společnosti Galaxy Research, o nichž informoval server CoinDesk, se analytikům nepodařilo přiřadit ke známým subjektům přibližně 11,1 milionu bitcoinů. To odpovídá zhruba 55 procentům z více než 20 milionů mincí, které byly dosud vytěženy.
Při modelové ceně 80 tisíc dolarů za bitcoin by šlo o majetek v hodnotě téměř 900 miliard dolarů. To však neznamená, že by tyto peníze byly ztracené nebo že by kryptoměna neměla své skutečné vlastníky. Znamená to pouze, že výzkumníci nedokážou určit, kdo za příslušnými bitcoinovými adresami stojí.
Obsah článku:
Většina bitcoinů zůstává mimo dosah velkých institucí
Bitcoin se v posledních letech výrazně proměnil. Z původně okrajového technologického projektu vyrostlo finanční aktivum, které nakupují investiční fondy, veřejně obchodované společnosti i některé vlády.
Zásadním milníkem bylo schválení amerických burzovně obchodovaných fondů navázaných na spotovou cenu bitcoinu. Ty umožnily investorům získat expozici vůči kryptoměně bez nutnosti pořizovat si vlastní digitální peněženku.
Mohlo by se proto zdát, že stále větší část bitcoinů přechází pod kontrolu známých finančních institucí. Nová data ale ukazují podstatně složitější obrázek.
Vedoucí výzkumu společnosti Galaxy Alex Thorn upozornil, že navzdory rostoucí institucionalizaci zůstává více než polovina existujících bitcoinů na adresách bez přiřazeného známého vlastníka.
Podle jeho interpretace to naznačuje, že významná část kryptoměny může být stále v rukou jednotlivců, kteří své prostředky uchovávají samostatně, mimo centralizované burzy a investiční společnosti.
Právě takzvaná self-custody, tedy vlastní správa kryptoměn, patří mezi základní principy bitcoinu. Investor má pod kontrolou soukromé klíče potřebné k nakládání se svými prostředky a nemusí jejich úschovu svěřovat žádné finanční instituci.
Data ovšem neumožňují určit, kolik z oněch 11,1 milionu bitcoinů skutečně drží drobní investoři. Mohou mezi nimi být také firmy, fondy nebo další velcí vlastníci, jejichž peněženky zatím nebyly rozpoznány.
Nenechte si ujít: TOP 10 zemí s nejrychlejší adopcí kryptoměn
Bitcoin je veřejný. Jeho majitelé ale často zůstávají skrytí
Jedním z největších paradoxů bitcoinu je, že jeho transakční historie je veřejná, zatímco identita vlastníků nikoli. Každý si může prostřednictvím blockchainového průzkumníku ověřit, kolik bitcoinů se nachází na konkrétní adrese a jaké transakce s ní byly provedeny. Samotná adresa však běžně neobsahuje jméno, adresu bydliště ani jiné osobní údaje.
Bitcoin proto není zcela anonymní, ale přesněji řečeno pseudonymní. Jednotlivé transakce lze veřejně sledovat, přesto nemusí být možné zjistit totožnost jejich účastníků.
Analytické společnosti se pokoušejí identifikovat vlastníky pomocí kombinace transakčních dat, známých adres kryptoměnových burz a dalších veřejně dostupných informací.
Pokud například burza veřejně doloží vlastnictví určité peněženky, mohou analytici sledovat související transakce a identifikovat další propojené adresy. Ani tento postup však není neomylný.
Jednotlivec může používat desítky různých adres. Naopak jediná burzovní peněženka může obsahovat prostředky tisíců zákazníků. Identifikovat provozovatele peněženky tedy nemusí znamenat zjistit, komu bitcoiny ekonomicky patří. Právě proto nelze údaje Galaxy Research chápat jako přesné sčítání všech skutečných vlastníků bitcoinu.
Miliony bitcoinů mohou být navždy ztracené
Část nevysvětleného množství může mít ještě zajímavější původ. Některé bitcoiny totiž pravděpodobně už nikdo nikdy nepoužije. V prvních letech existence kryptoměny měly jednotlivé mince jen nepatrnou hodnotu. Řada lidí proto nevěnovala jejich zabezpečení takovou pozornost, jakou by jim věnovala dnes.
Někteří majitelé přišli o pevné disky s digitálními peněženkami, jiní zapomněli přístupové údaje nebo ztratili soukromé klíče. V dalších případech mohli vlastníci zemřít, aniž by svým dědicům předali informace potřebné k získání kryptoměn.
Na rozdíl od běžného bankovního účtu přitom neexistuje centrální instituce, která by mohla ztracené přístupové údaje jednoduše obnovit.
Podle analýzy společnosti BitGo z července 2026 se odhady trvale ztracených bitcoinů pohybují přibližně mezi 2,3 a čtyřmi miliony mincí.
Jde však pouze o odhady. Dlouhodobě neaktivní peněženka nemusí být nutně ztracená. Její majitel může jednoduše vyčkávat a rozhodnout se prodat své bitcoiny až po několika dalších letech.
Stejně tak nelze automaticky předpokládat, že všechny odhadované ztracené bitcoiny spadají mezi 11,1 milionu mincí, jejichž vlastníky Galaxy Research neidentifikovala. Obě statistiky vycházejí z odlišných metod.
Čtěte také: Millionero Recenze: Nováčci i zkušení obchodníci si přijdou na své
Největší bitcoinové jmění je spojováno se záhadným Satoshim Nakamotem
Zvláštní postavení mezi největšími držiteli bitcoinu má jeho anonymní tvůrce vystupující pod pseudonymem Satoshi Nakamoto. Jeho skutečná totožnost zůstává neznámá, přestože se o její odhalení novináři i technologičtí odborníci pokoušejí již řadu let.
Podle údajů citovaných serverem CoinDesk připisuje Galaxy Research přibližně 1,12 milionu bitcoinů takzvanému vzorci Patoshi, tedy skupině raných vytěžených bloků, kterou analytici spojují s jedním mimořádně aktivním těžařem.
Často se předpokládá, že tímto těžařem mohl být právě Satoshi Nakamoto. Jeho vlastnictví těchto mincí však není definitivně prokázáno. Zajímavé je, že Galaxy tuto skupinu eviduje samostatně mezi identifikovanými kategoriemi držitelů. A to přesto, že skutečnou totožnost člověka nebo skupiny stojící za těžbou těchto bitcoinů neznáme.
Ukazuje se tak rozdíl mezi přiřazením prostředků určitému známému souboru adres a skutečným odhalením jejich konečného vlastníka.
Co to znamená pro cenu bitcoinu?
Pro investory není informace o neznámých vlastnících pouze zajímavostí. Má význam také pro pochopení nabídky a poptávky na kryptoměnovém trhu. Celkový počet bitcoinů je omezen na 21 milionů. Jak vysvětluje Blockstream, nové mince vznikají prostřednictvím těžby a jejich vydávání se postupně zpomaluje.
Ne všechny již vytěžené bitcoiny jsou ale skutečně dostupné k obchodování. Pokud někdo uchovává své prostředky dlouhodobě a nehodlá je prodávat, na burzovní nabídce se bezprostředně nepodílejí. Trvale ztracené bitcoiny se pak na trh už pravděpodobně nevrátí.
To může znamenat, že skutečně obchodovatelné množství kryptoměny je podstatně nižší než její celková vytěžená zásoba.
Pro cenu bitcoinu je důležité, jak velké množství mincí jsou držitelé ochotni při dané ceně prodat. Pokud nabídka zůstává omezená a zájem investorů roste, může to vytvářet tlak na zdražování.
Opačný scénář ale nastává ve chvíli, kdy se velcí dlouhodobí vlastníci rozhodnou své prostředky přesunout na burzy a prodat. Takové transakce mohou zvýšit nabídku a přispět k cenovým výkyvům.
Samotný údaj o 11,1 milionu bitcoinů bez známého vlastníka proto není signálem budoucího růstu ani poklesu ceny. Neříká totiž, kolik z těchto mincí je skutečně ztracených, kolik investorů je drží dlouhodobě a kolik jich může kdykoli vstoupit na trh.
Největší tajemství bitcoinu přetrvává
Přestože se bitcoin postupně stává součástí tradičního finančního systému, jeho vlastnická struktura zůstává do značné míry neprůhledná. Zatímco u akcií veřejně obchodovaných společností existují evidence významných akcionářů a další povinnosti zveřejňování informací, bitcoinová síť nevyžaduje, aby uživatelé při založení peněženky odhalovali svoji identitu.
Výsledkem je trh, na kterém lze přesně sledovat pohyb jednotlivých mincí, ale mnohem obtížněji určit, kdo je skutečně ovládá.
Zjištění Galaxy Research tak připomíná důležitou skutečnost: ani po letech růstu zájmu bank, fondů a dalších institucí nemají analytici úplný přehled o tom, komu největší kryptoměna patří. A právě tato nejistota může být pro investory stejně důležitá jako samotný vývoj její ceny.
Z rubriky recenze: crypto4me recenze
Zdroj fotky: Adobe Stock
