ECB chce změnit pravidla MiCA pro stablecoiny. Povinné vklady v bankách podle ní mohou vytvářet nové riziko

Evropská regulace kryptoměn MiCA by se v oblasti stablecoinů mohla dočkat významné změny. Evropská centrální banka společně s národními centrálními bankami zemí Evropské unie doporučuje zrušit pravidlo, podle kterého musí emitenti stablecoinů držet stanovenou část svých rezerv jako vklady u bank. Opatření mělo původně zvyšovat bezpečnost digitálních měn navázaných na klasické měny, podle centrálních bank ale může vytvářet nové riziko pro samotný bankovní sektor, uvedla agentura Reuters.

Debata přichází v době, kdy se stablecoiny stále více dostávají mimo čistě kryptoměnové prostředí. Jejich globální tržní kapitalizace se pohybuje ve stovkách miliard dolarů a trhu nadále dominují dolarové stablecoiny. Evropská centrální banka dlouhodobě upozorňuje, že rostoucí role těchto aktiv může mít dopady nejen na kryptoměnový sektor, ale také na banky, měnovou politiku a finanční stabilitu.

Obsah článku:

MiCA požaduje, aby část rezerv stablecoinů ležela v bankách

Stablecoin se od kryptoměn typu bitcoin liší především tím, že se jeho hodnota snaží kopírovat určité podkladové aktivum, nejčastěji americký dolar nebo euro. Aby emitent dokázal tokeny na požádání uživatelů vykoupit, musí proti nim držet odpovídající rezervy.

Evropské nařízení Markets in Crypto-Assets neboli MiCA proto stanovuje poměrně přísná pravidla, jak mají být tyto rezervy spravovány.

Podle současné legislativy musí být u dotčených stablecoinů minimálně 30 procent příslušných rezerv uloženo jako vklad v úvěrových institucích. U významných tokenů může požadovaný podíl dosahovat 60 procent. Zbytek rezerv lze umístit například do bezpečných a vysoce likvidních finančních aktiv.

Na první pohled jde o konzervativní přístup. Pokud má emitent část peněz uloženou přímo v bance, měl by mít dostatek prostředků na případné odkupy stablecoinů. ECB ale upozorňuje, že tento systém má také druhou stránku.

Nenechte si ujít: MiCA začíná skutečně měnit kryptotrh

ECB se obává náhlých výběrů miliard z bank

Problém podle centrálních bank spočívá především ve velikosti stablecoinového trhu. Pokud by významný emitent držel desítky miliard eur v bankovních vkladech, pro banku by šlo o značný zdroj financování. Takové peníze ale nejsou stejné jako běžné vklady domácností nebo firem. V případě problémů stablecoinu může emitent potřebovat rezervy velmi rychle vybrat, aby dokázal uspokojit požadavky držitelů tokenů.

ECB a národní centrální banky proto varují, že povinné ukládání velké části rezerv do bank by mohlo postupně nahrazovat stabilnější retailové vklady méně stabilním financováním pocházejícím od emitentů stablecoinů. Pokud by následně nastal masivní odliv peněz ze stablecoinu, mohl by se problém přenést také do bankovního systému, vyplývá z informací agentury Reuters.

Nejde přitom pouze o teoretické riziko. Události z roku 2023 ukázaly, že propojení stablecoinů a tradičních bank může fungovat oběma směry. Stablecoin USD Coin (USDC) tehdy krátkodobě ztratil pevnou vazbu na dolar poté, co vyšlo najevo, že část rezerv společnosti Circle byla uložena v krachující Silicon Valley Bank. ECB tento případ používá jako příklad rizika, které může vzniknout při příliš těsném propojení rezerv stablecoinů s bankovním systémem. Ve své analýze ECB zároveň upozorňuje, že opačný scénář – run na stablecoin a následný rychlý výběr rezerv z bank – může šířit problémy opačným směrem.

Čtěte také: Millionero Recenze: Nováčci i zkušení obchodníci si přijdou na své

Místo povinných bankovních vkladů mají přijít rychle dostupná aktiva

Centrální banky proto navrhují změnit logiku současného systému. Emitenti by nemuseli mít pevně stanovenou část rezerv uloženou přímo v bankách. Regulace by se místo toho více zaměřila na skutečnou likviditu rezerv.

Část majetku kryjícího stablecoin by podle návrhu musela být umístěna v aktivech, která lze převést na hotovost během velmi krátké doby. Návrh počítá s horizontem přibližně jednoho až pěti pracovních dnů, píše Reuters.

Cílem tedy není požadavky na krytí stablecoinů jednoduše oslabit. Změnil by se spíše způsob, jakým se jejich bezpečnost posuzuje.

Pro emitenty by to mohlo znamenat větší flexibilitu při správě miliardových rezerv. Vedle bankovních vkladů by mohli ve větším rozsahu používat například velmi krátkodobé a vysoce likvidní finanční nástroje.

ECB zároveň nechce otevřít evropský trh bez omezení

Uvolnění jednoho pravidla však neznamená, že Evropská centrální banka prosazuje celkové zmírnění regulace stablecoinů.

Právě naopak. ECB dlouhodobě upozorňuje například na takzvané „multi-issuance modely“, při kterých je stejný stablecoin vydáván subjektem v Evropské unii a zároveň společností mimo EU.

Pro uživatele mohou být oba tokeny prakticky zaměnitelné. Část rezerv však může ležet mimo Evropskou unii a nepodléhat stejným pravidlům jako aktiva evropského emitenta.

ECB se obává především situace, kdy by nastal run na stablecoin. Držitelé tokenů z různých částí světa by se mohli snažit vykoupit své prostředky prostřednictvím evropského emitenta, protože evropská pravidla poskytují držitelům silnější ochranu. Rezervy skutečně dostupné v EU ale nemusí na všechny žádosti stačit.

Centrální banka proto zastává názor, že podobné přeshraniční modely mají být možné pouze za předpokladu dostatečně silných pravidel v dalších jurisdikcích a záruk, že rezervy budou skutečně dostupné tam, kde jsou v případě krize potřeba.

EU flag/logo of the European Central Bank beside a stack of 50-euro banknotes and a calculator, suggesting finance or banking

Stablecoiny jsou především dolarovým trhem

Evropská debata má ještě jeden rozměr. Přestože MiCA vytvořila jeden z nejucelenějších regulatorních rámců pro kryptoměny na světě, globálnímu stablecoinovému trhu nadále dominují tokeny navázané na americký dolar.

To představuje pro Evropu širší strategickou otázku. Stablecoiny se postupně používají nejen při obchodování kryptoměn, ale také pro převody peněz, vypořádání tokenizovaných aktiv nebo další blockchainové finanční služby. ECB upozorňuje, že výrazné rozšíření zahraničních stablecoinů by mohlo měnit strukturu bankovních vkladů a ovlivnit také způsob, jakým se měnová politika přenáší do reálné ekonomiky. 

Evropská centrální banka zároveň rozvíjí vlastní infrastrukturu pro tokenizované finance. V září spustil Eurosystém systém Pontes, který umožňuje vypořádávat velkoobchodní transakce s tokenizovanými aktivy přímo v penězích centrální banky.

Mohlo by se Vám líbit: Bitcoin čeká na Fed

Změna MiCA zatím není schválená

Pro investory a uživatele kryptoměn je důležité, že nynější stanovisko ECB a evropských centrálních bank neznamená okamžitou změnu MiCA. Jde o doporučení v rámci dalšího přezkumu evropského regulatorního rámce a stávající pravidla zůstávají v platnosti.

Debata ale ukazuje, jak rychle se pohled evropských regulátorů na stablecoiny vyvíjí. Původní myšlenka byla relativně jednoduchá – čím více rezerv emitent drží v regulovaných evropských bankách, tím bezpečnější by stablecoin měl být. Centrální banky nyní upozorňují, že při dostatečně velkém trhu může stejné pravidlo vytvořit nové propojení mezi kryptoměnovým a bankovním sektorem.

Evropská regulace stablecoinů se tak může posunout od jednoduchého požadavku na to, kde musí rezervy ležet, k otázce, jak rychle jsou skutečně dostupné v případě krize. Právě schopnost emitenta zvládnout rozsáhlé odkupy tokenů bez přenesení problémů do bankovního systému bude pro další podobu pravidel klíčová.

author avatar
Šimon Hauser
Šimon Hauser je český finanční novinář, specializující se mimo jiné na kryptoměny, fintech a globální kapitálové trhy. S hlubokým vhledem do digitální ekonomiky a investičních strategií pomáhá čtenářům pochopit transformaci finančního sektoru. Jeho analýzy pravidelně propojují technologické inovace s reálným dopadem na moderní investování.