Evropské krypto má nového lídra. Německo už eviduje 79 licencí MiCA

Krypto: Německo dál upevňuje pozici evropského lídra v regulovaném kryptoměnovém byznysu. Do registru poskytovatelů služeb s kryptoaktivy podle evropského nařízení MiCA přibylo šest německých družstevních bank. Země tak má už 79 autorizovaných poskytovatelů, více než dvojnásobek oproti Francii. Pro běžného zákazníka je vývoj důležitý především tím, že ukazuje postupné přibližování kryptoměn tradičnímu bankovnímu sektoru.

Kryptoměny už v Evropě dávno nejsou jen záležitostí specializovaných burz a technologických startupů. Stále výrazněji se o ně zajímají také klasické finanční instituce a nejnovější data z Německa tento trend potvrzují. Evropský orgán pro cenné papíry a trhy ESMA při poslední aktualizaci svého registru MiCA doplnil šest německých družstevních bank. Celkový počet autorizovaných poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy v Evropské unii se tím zvýšil na 331.

Novými německými přírůstky jsou Raiffeisenbank Aidlingen, Ihre Volksbank, VR-Bank Mittelfranken Mitte, Volksbank Euskirchen, VR Bank Ried-Überwald a Volksbank Backnang. Ve srovnání s předchozí aktualizací registru z 12. srpna jde právě o těchto šest nových subjektů.

Obsah článku:

Německo výrazně uniká Francii i Nizozemsku

Německo má nyní v evropském registru celkem 79 poskytovatelů krypto služeb, označovaných zkratkou CASP, tedy Crypto-Asset Service Providers. S velkým odstupem následuje Francie s 35 poskytovateli a Nizozemsko s 29.

Německý náskok se přitom během několika měsíců ještě zvětšil. Na konci června evidovala země 57 takových subjektů a už tehdy byla podle dřívějších dat ESMA evropským lídrem. Během necelých dvou měsíců tak jejich počet vzrostl o dalších 22.

Nejde přitom pouze o kosmetickou změnu v evropské statistice. Skutečnost, že mezi novými poskytovateli přibývají právě tradiční regionální banky, naznačuje, že služby spojené s kryptoměnami se postupně posouvají blíže ke klasickým finančním produktům.

Pro zákazníka by v praxi mohlo být stále běžnější, že se ke kryptoměnám nebude dostávat pouze přes specializovanou kryptoburzu, ale také prostřednictvím instituce, u které má například bankovní účet nebo investiční produkty. Samotné oprávnění podle MiCA samozřejmě neznamená, že každá z uvedených bank musí okamžitě nabídnout širokou škálu kryptoměnových služeb. Ukazuje ale, že si pro jejich poskytování vytváří regulatorní prostor.

Nenechte si ujít: MiCA začíná skutečně měnit kryptotrh

Co vlastně MiCA znamená?

MiCA, tedy Markets in Crypto-Assets Regulation, je jednotný evropský regulační rámec pro trh s kryptoaktivy. Nařízení vstoupilo v platnost v roce 2023, přičemž jeho jednotlivé části se začaly uplatňovat postupně během roku 2024. Jeho cílem je vytvořit společná pravidla pro kryptoměnový sektor napříč celou Evropskou unií.

Regulace se mimo jiné týká transparentnosti, zveřejňování informací, povolování poskytovatelů a jejich dohledu. Podle ESMA má nový systém přispívat především k ochraně spotřebitelů, integritě trhu a finanční stabilitě.

Poskytovatelem kryptoměnových služeb přitom nemusí být pouze klasická kryptoburza. Samotné nařízení MiCA pokrývá například úschovu kryptoaktiv, provoz obchodních platforem, směnu kryptoměn za peníze či jiné kryptoměny, provádění příkazů klientů nebo některé poradenské služby.

Evropská pravidla zároveň umožňují určitým již regulovaným finančním institucím, mezi které patří i úvěrové instituce, poskytovat vybrané kryptoměnové služby za podmínek stanovených MiCA. Právě to pomáhá vysvětlit, proč se mezi novými autorizovanými subjekty objevují i tradiční banky.

Důležitá je také evropská působnost regulace. Poskytovatel splňující podmínky MiCA může za stanovených podmínek nabízet své služby také přes hranice domovského členského státu. Jednotný evropský rámec tak má postupně nahradit dřívější situaci, kdy se kryptoměnové společnosti musely orientovat v řadě odlišných národních pravidel.

MiCA

Proč vede právě Německo?

Za výrazným německým náskokem nemusí být pouze větší zájem tamních firem o kryptoměny. Německý finanční regulátor BaFin už v červnu podle Cointelegraphu vysvětloval, že vysoký počet oprávnění částečně souvisí s velikostí samotného německého finančního sektoru a velkým počtem úvěrových institucí, které jsou způsobilé kryptoměnové služby poskytovat.

Výhodou Německa je také to, že regulaci kryptoměnových služeb řešilo už před nástupem jednotného evropského systému MiCA. Některé společnosti proto mohly během přechodu na nový režim využít zjednodušených autorizačních postupů. Jinými slovy, německý trh nezačínal s příchodem MiCA od nuly.

Právě propojení nové evropské regulace se zavedenými bankami je na aktuálním vývoji možná nejzajímavější. MiCA má vytvořit prostředí, ve kterém mohou regulované kryptoměnové společnosti fungovat napříč jednotným evropským trhem. Evropská komise zároveň upozorňuje, že pravidla mají vedle podpory inovací řešit také ochranu zákazníků, podvody, manipulaci s trhem či kybernetická rizika.

Čtěte dále: Anycoin recenze

MiCA licence není zárukou bezpečné investice

Pro běžného investora je ale důležité rozlišovat mezi regulovaným poskytovatelem a bezpečností samotné investice. To, že banka, burza nebo jiná společnost splňuje požadavky MiCA, neznamená, že například bitcoin, ethereum nebo jiná kryptoměna nemůže prudce ztratit hodnotu.

Regulace se soustředí především na pravidla fungování poskytovatelů, ochranu klientů a transparentnost. Nařízení MiCA například stanovuje povinnosti týkající se řízení rizik, nakládání s klientskými aktivy, vyřizování stížností nebo informačních povinností.

Krypto se stává součástí tradičních financí

Aktuální německá čísla tak vypovídají o širší změně evropského kryptoměnového trhu. Regulace MiCA už není pouze legislativou, o které se diskutuje v Bruselu. Postupně začíná určovat, které společnosti mohou regulované kryptoměnové služby v Evropské unii nabízet a za jakých podmínek.

Německo se 79 poskytovateli má zatím před ostatními zeměmi výrazný náskok. Ještě podstatnější než samotné pořadí států je ale skladba nových subjektů. Vstup dalších šesti družstevních bank do registru ukazuje, že hranice mezi tradičním bankovnictvím a světem kryptoaktiv se dál stírá.

Pro evropského investora to může v dalších letech znamenat větší nabídku regulovaných služeb a stále častější propojení kryptoměn s institucemi, které dosud znal především z běžného bankovnictví. Rizikovost samotných kryptoměn tím nezmizí. Jejich infrastruktura se ale pod dohledem evropských regulátorů stále více přesouvá do finančního mainstreamu.

Nenechte si ujít: MadisonSix

author avatar
Šimon Hauser
Šimon Hauser je český finanční novinář, specializující se mimo jiné na kryptoměny, fintech a globální kapitálové trhy. S hlubokým vhledem do digitální ekonomiky a investičních strategií pomáhá čtenářům pochopit transformaci finančního sektoru. Jeho analýzy pravidelně propojují technologické inovace s reálným dopadem na moderní investování.