Jedna z největších dlouhodobých technologických hrozeb pro Bitcoin se posunula z oblasti teorie o krok blíže k praktickému řešení. Výzkumník společnosti StarkWare provedl na hlavní bitcoinové síti transakci navrženou tak, aby odolala útoku dostatečně výkonného kvantového počítače. Experiment je důležitý především tím, že nevyžadoval změnu současných konsenzuálních pravidel Bitcoinu. Zároveň ale rozhodně neznamená, že je největší kryptoměna před kvantovou hrozbou v bezpečí.
Obsah článku:
- Proč by kvantový počítač mohl Bitcoin ohrozit
- Ne všechny bitcoiny jsou kvantové hrozbě vystaveny stejně
- Ve hře mohou být i staré bitcoiny připisované Satoshimu Nakamotovi
- Jak fungovala první „kvantově bezpečná“ bitcoinová transakce
- Transakci musel přijmout těžař MARA
- Bitcoin tím kvantově bezpečný není
- Největším problémem nakonec nemusí být technologie, ale dohoda
- Kvantové počítače zatím Bitcoin neohrožují. Čas na přípravu ale není nekonečný
Co by se stalo, kdyby vznikl počítač schopný během krátké doby prolomit matematiku chránící bitcoinovou peněženku? Otázka, která ještě před několika lety připomínala spíše námět na sci-fi, dnes zaměstnává kryptografy, vývojáře blockchainů i velké technologické společnosti.
Právě v této oblasti nyní přišel významný experiment. Společnost StarkWare oznámila, že 26. srpna 2026 byla na bitcoinovém mainnetu vytěžena první transakce využívající její metodu Quantum-Safe Bitcoin. Za řešením stojí výzkumník Avihu Levy, který koncept zveřejnil letos na jaře.
Důležitý je především jeden detail – kvůli experimentu nebylo nutné měnit základní pravidla Bitcoinu ani provést fork celé sítě.
Mohlo by Vás zajímat: Jak si vybrat správnou burzu pro obchodování svých kryptoměn?
Proč by kvantový počítač mohl Bitcoin ohrozit
Bezpečnost bitcoinu stojí mimo jiné na kryptografii s veřejným a soukromým klíčem. Soukromý klíč funguje zjednodušeně jako tajné heslo umožňující majiteli s bitcoinem nakládat. Z něj lze odvodit veřejný klíč, opačný postup je však při použití současných počítačů prakticky neproveditelný.
Právě na této asymetrii je založena bezpečnost digitálních podpisů, které dokazují, že s mincemi skutečně nakládá jejich oprávněný majitel.
Dostatečně výkonný kvantový počítač by ale mohl situaci změnit. Pomocí takzvaného Shorova algoritmu by teoreticky mohl z veřejného klíče získat odpovídající soukromý klíč výrazně rychleji než klasické počítače. Útočník by následně mohl vytvořit platný digitální podpis a bitcoin převést, aniž by skutečný majitel transakci autorizoval.
Neznamená to, že lze něco podobného udělat dnes. Ani současné nejpokročilejší kvantové počítače nemají výkon a stabilitu potřebnou k praktickému prolomení bitcoinové kryptografie.
Hrozbu však technologický svět bere dostatečně vážně na to, aby se připravoval s předstihem. Americký National Institute of Standards and Technology už v roce 2024 dokončil první tři standardy postkvantové kryptografie a organizace vyzval, aby s přechodem na nové algoritmy začaly ještě před vznikem skutečně nebezpečných kvantových strojů.

Ne všechny bitcoiny jsou kvantové hrozbě vystaveny stejně
Pro pochopení problému je důležité rozlišovat mezi veřejnou bitcoinovou adresou a samotným veřejným klíčem. U řady typů bitcoinových adres je veřejný klíč skrytý za kryptografickým hashem a na blockchainu se odhalí až ve chvíli, kdy uživatel mince utrácí. V okamžiku odeslání transakce se ale potřebné údaje zveřejní a transakce určitou dobu čeká v takzvaném mempoolu, než ji těžař zahrne do bloku.
Právě toto časové okno by mohl v budoucnu využít extrémně rychlý kvantový útočník. Zveřejněný klíč by použil k odvození soukromého klíče a pokusil se vytvořit konkurenční transakci, která by mince odeslala jemu.
Ještě větší problém představují bitcoiny, jejichž veřejné klíče už jsou na blockchainu dlouhodobě viditelné.
Podle analýzy společnosti Glassnode byl veřejný klíč v době jejího zpracování odhalen přibližně u 6,04 milionu BTC, tedy 30,2 % tehdy vydané nabídky bitcoinu.
Neznamená to, že je dnes možné těchto šest milionů bitcoinů ukrást. Jde pouze o množství mincí, které by byly potenciálně vystavené riziku, pokud by vznikl kvantový počítač schopný z veřejného klíče prakticky rekonstruovat soukromý.
Glassnode rozděluje tuto skupinu na přibližně 1,92 milionu BTC vystavených kvůli samotnému typu použitého skriptu a dalších 4,12 milionu BTC, jejichž veřejné klíče byly odhaleny například opakovaným používáním stejné adresy nebo způsobem správy prostředků.
Nepřehlédněte: Top 10 kryptoměn pod 1 dolar
Ve hře mohou být i staré bitcoiny připisované Satoshimu Nakamotovi
Kvantový problém má ještě jeden mimořádně citlivý rozměr. Mezi starými bitcoinovými výstupy se nachází velké množství mincí uložených pomocí formátu Pay-to-Public-Key, který veřejný klíč zveřejňuje přímo. Část těchto bitcoinů pochází z úplných počátků sítě a bývá spojována s ranými těžaři včetně samotného tvůrce Bitcoinu Satoshiho Nakamota.
Jak upozornil CoinDesk ve své analýze kvantové hrozby pro Bitcoin, přibližně 1,7 milionu BTC se nachází na zhruba 20 tisících raných Pay-to-Public-Key výstupech. U části z nich může jít o mince, k nimž jejich původní majitelé už nemají přístup.
A právě zde vzniká jeden z nejsložitějších budoucích problémů Bitcoinu. Aktivní majitel může své prostředky ještě před příchodem dostatečně výkonných kvantových počítačů přesunout do bezpečnějšího systému. Majitel ztraceného soukromého klíče to udělat nemůže. Pokud by tedy jednou vznikl funkční kvantový útok, mince, které byly desítky let považovány za ztracené, by se teoreticky mohly znovu dostat do oběhu – tentokrát však v rukou útočníka.
Bitcoinová komunita proto řeší velmi nepříjemnou otázku: měly by být staré a nezabezpečené mince po určitém termínu zmrazeny, nebo by takový krok odporoval základní myšlence Bitcoinu, podle níž síť nemá nikomu svévolně bránit v nakládání s jeho majetkem? Ani přední kryptografové se na odpovědi zatím neshodují.
Jak fungovala první „kvantově bezpečná“ bitcoinová transakce
Experiment StarkWare se snaží vyřešit trochu jinou část problému – ne miliony bitcoinů s dávno zveřejněnými klíči, ale především nebezpečné období při převodu mincí.
Metoda Quantum-Safe Bitcoin (QSB) přidává k současnému zabezpečení další vrstvu založenou na hashovacích funkcích namísto kryptografie eliptických křivek.
Podle technického vysvětlení StarkWare používá řešení postup označovaný jako „signature grinding“. Při něm počítač předem provádí rozsáhlé množství výpočtů a hledá specifickou podobu transakce splňující požadované podmínky. Výsledné zabezpečení se tak může opírat o vlastnosti kryptografických hashů, proti nimž Shorův algoritmus nepředstavuje stejný typ hrozby.
Výpočetně jde zatím o velmi nepraktickou metodu. Jak uvádí The Block, vytvoření jediné transakce může trvat hodiny. StarkWare zase hovoří o nákladech v řádu několika stovek dolarů. Nejde tedy o technologii, kterou by si uživatelé Bitcoinu začali v nejbližších týdnech zapínat ve svých peněženkách.
Čtěte dále: Anycoin recenze
Transakci musel přijmout těžař MARA
Experiment měl ještě jednu komplikaci. QSB používá nestandardní formát transakce, který běžné bitcoinové uzly automaticky neposílají dál.
Transakce proto nemohla jednoduše projít standardním mempoolem stejně jako obyčejná platba. Výzkumníci ji předali přímo těžaři prostřednictvím služby MARA Slipstream a společnost MARA ji následně zahrnula do bitcoinového bloku.
Tím se zároveň ukazuje rozdíl mezi tím, co bitcoinový protokol skutečně dovoluje, a tím, co běžné uzly standardně přijímají a distribuují.
Technicky bylo možné QSB transakci vytěžit bez změny konsenzuálních pravidel. Pro masové použití by však současný způsob byl značně nepraktický.
Bitcoin tím kvantově bezpečný není
Právě tento bod je pro interpretaci zprávy nejdůležitější. Úspěšná transakce neznamená, že se Bitcoin stal odolným vůči kvantovým počítačům.
StarkWare samo zdůrazňuje, že QSB je v současné podobě především důkazem, že lze určitou formu ochrany postavit nad existující bitcoinový protokol. Neřeší automaticky miliony mincí, jejichž veřejné klíče už byly v minulosti zveřejněny, ani nepřevádí celou síť na postkvantovou kryptografii.
Také samotný autor řešení Avihu Levy podporuje dlouhodobější variantu v podobě změny bitcoinového protokolu prostřednictvím soft forku.
CEO StarkWare Eli Ben-Sasson přirovnal současné řešení spíše k záchrannému člunu: jeho existence podle něj ukazuje, že určitá ochrana je možná, neměla by ale být důvodem, proč přípravy na systematickou obranu odkládat.
Mohlo by se Vám líbit: recenze crypto4me
Největším problémem nakonec nemusí být technologie, ale dohoda
Bitcoin má proti běžným finančním systémům jednu specifickou vlastnost. Neexistuje žádná centrální společnost, která by mohla jednoho dne jednoduše oznámit, že od nové verze všichni uživatelé používají jinou kryptografii.
Významná změna vyžaduje koordinaci vývojářů, těžařů, provozovatelů uzlů, výrobců peněženek, burz a nakonec i samotných uživatelů.
A právě čas potřebný na takovou migraci může být důležitější než odpověď na otázku, zda první skutečně nebezpečný kvantový počítač vznikne za pět, deset nebo dvacet let.
Nedávná akademická studie Quantum Horizon proto označuje kvantovou hrozbu pro Bitcoin za reálnou, ale zvládnutelnou. Autoři docházejí k závěru, že při včasném přechodu na nové podpisové mechanismy lze většinu problému technicky řešit. Obtížnější částí může být právě decentralizované rozhodování a přesun prostředků předtím, než bude nový systém skutečně potřeba.
Kvantové počítače zatím Bitcoin neohrožují. Čas na přípravu ale není nekonečný
Pro běžného držitele bitcoinu tedy současná zpráva není důvodem k panice ani k přesouvání prostředků.
Neexistuje veřejně známý kvantový počítač, který by dnes dokázal bitcoinové soukromé klíče prolomit. Nikdo také přesně neví, kdy se technologie dostane do stadia, kdy by něco podobného bylo možné.
Experiment StarkWare ale ukazuje, proč se téma stále častěji objevuje mezi předními kryptografy.
U digitálního aktiva, které má podle svých zastánců uchovávat hodnotu desítky či stovky let, totiž nestačí otázka, zda je jeho zabezpečení dostatečné dnes. Důležitější je, zda se dokáže změnit ještě předtím, než technologie, na které jeho bezpečnost stojí, přestane být dostatečná.
První kvantově odolná transakce na bitcoinovém mainnetu zatím tuto otázku nevyřešila. Ukázala však, že cesta k obraně nemusí začínat až ve chvíli, kdy bude kvantový útok skutečně možný.
