Evropská regulace kryptoměn se může znovu otevřít. Unijní představitelé podle Euronews zvažují úpravy nařízení Markets in Crypto-Assets, známého jako MiCA, které by mohly rozšířit dohled i na firmy mimo Evropskou unii vydávající stablecoiny. Důvodem je především tlak ze Spojených států, kde už platí vlastní zákon pro stablecoiny GENIUS Act.
MiCA je dnes považována za jeden z nejkomplexnějších regulačních rámců pro kryptoměny na světě. Evropská komise připomíná, že pravidla pokrývají kryptoaktiva, stablecoiny, jejich emitenty i poskytovatele služeb v oblasti kryptoaktiv, tedy takzvané CASP. Komise zároveň už v květnu otevřela konzultaci, zda je současný rámec stále vhodný vzhledem k rychlému vývoji trhu a mezinárodní regulace. Připomínky přijímá do 31. srpna 2026.
Obsah článku – MiCA 2.0:
Proč se mluví o MiCA 2.0
Evropská pravidla začala naplno dopadat na poskytovatele kryptoslužeb po skončení přechodného období. Firmy, které chtějí nabízet služby uživatelům v EU, musí mít licenci Crypto-Asset Service Provider od regulátora v jednom z členských států. Tento princip má vytvořit jednotný trh napříč 27 zeměmi EU a zabránit tomu, aby se kryptofirmy řídily jen nejvolnější národní regulací.
Právě v praxi se ale ukazuje, že MiCA nemusí pokrývat všechny nové modely, které se na trhu objevují. Nejcitlivější oblastí jsou stablecoiny, tedy kryptoměny navázané na hodnotu tradiční měny nebo jiného aktiva. V praxi jde často o tokeny kryté americkým dolarem, které se používají při obchodování, převodech peněz i jako infrastruktura pro nové platební služby.
Podle Euronews chtějí unijní představitelé v roce 2027 řešit hlavně otázku, jak v Evropě regulovat stablecoiny vydávané společnostmi mimo EU. Současný rámec podle zprávy výslovně neřeší všechny situace, kdy neevropský emitent vydává stablecoin, který se následně používá na evropském trhu.
Nenechte si ujít: TOP 10 zemí s nejrychlejší adopcí kryptoměn
Spojené státy zrychlily. Evropa nechce zůstat pozadu
Evropskou debatu urychlil americký GENIUS Act, který vytvořil federální rámec pro vydávání stablecoinů ve Spojených státech. Pro Evropu je to důležité hlavně proto, že velká část globálního trhu se stablecoiny je navázaná na americký dolar. Pokud USA nastaví jasná pravidla pro dolarové stablecoiny, může to posílit jejich roli v mezinárodních platbách i v digitálních finančních službách.
Euronews upozorňuje, že stablecoiny v roce 2025 podle dat Artemis Analytics zpracovaly transakce za 33 bilionů dolarů, což představovalo meziroční růst o 72 %. Zároveň uvádí, že přibližně 95 % stablecoinů ve světě je kryto americkým dolarem.
Pro běžného uživatele to znamená jednoduchou věc: stablecoiny už nejsou jen nástrojem pro obchodníky na kryptoburzách. Stávají se součástí širší debaty o budoucnosti plateb, přeshraničních převodů a tokenizovaných finančních trhů. A právě proto se o ně stále více zajímají nejen kryptofirmy, ale také centrální banky, regulátoři a tradiční finanční instituce.
Tokenizované platby a vklady mohou přijít na řadu
Plánovaná revize se nemá týkat pouze stablecoinů. Unijní představitelé mají podle Euronews zvažovat také rozšíření pravidel na tokenizované platby a tokenizované vklady. Tokenizace obecně znamená, že se určitý finanční nástroj, vklad nebo platební nárok převede do digitální podoby na blockchainu nebo jiné distribuované technologii.
Téma se objevuje i v konzultačním dokumentu Evropské komise. Ten se ptá, jakou roli mohou stablecoiny sehrát v příštích pěti až deseti letech: zda půjde jen o doplněk pro přeshraniční platby, prostředek pro obchodování s kryptem, nebo o důležitou infrastrukturu pro vypořádání tokenizovaných finančních nástrojů.
Brusel se tedy snaží zjistit, zda má stablecoin zůstat regulován hlavně jako kryptoaktivum, nebo zda se z něj stává platební infrastruktura. To je klíčový rozdíl. Pokud stablecoiny začnou fungovat podobně jako běžné platební peníze, budou regulátoři pravděpodobně klást větší důraz na rezervy, likviditu, právo na odkup, provozní bezpečnost a ochranu uživatelů.
Čtěte také: yPredict: Revoluční platforma pro predikci kryptoměn
DeFi zůstává další otevřenou otázkou
Evropská komise do konzultace zahrnula také decentralizované finance, známé jako DeFi. Právě DeFi bylo při původním nastavování MiCA jednou z oblastí, která zůstala z velké části mimo hlavní rámec. Problém je v tom, že klasická finanční regulace většinou předpokládá existenci jasně identifikovatelné firmy, která službu provozuje. U decentralizovaných protokolů ale může být těžší určit, kdo je za službu odpovědný.
To je důležité i pro licencované kryptofirmy. Některé burzy nebo peněženky mohou uživatelům zprostředkovávat přístup k DeFi aplikacím, které samy pod MiCA přímo nespadají. Regulátoři proto řeší, zda by licencované firmy měly mít povinnost ověřovat rizika takových protokolů, pokud je zákazníkům aktivně zpřístupňují.
USA mezitím řeší širší pravidla pro digitální aktiva
Stablecoiny nejsou jedinou oblastí, kde Spojené státy posouvají regulaci digitálních aktiv. Američtí zákonodárci zároveň jednají o návrhu Digital Asset Market Clarity Act, známém jako CLARITY Act. Ten má vyjasnit pravomoci finančních regulátorů nad kryptoměnovým sektorem a řešit mimo jiné stablecoinové odměny, pravidla proti praní peněz, DeFi nebo tokenizované cenné papíry.
Reuters uvádí, že návrh by například stanovil, kdy je platforma dostatečně decentralizovaná a kdy by naopak měla být regulována jako finanční instituce. Zároveň má potvrdit, že samotná tokenizace cenného papíru neznamená únik z platných pravidel pro cenné papíry.
Pro Evropu je americký vývoj důležitý. Regulace kryptoměn se totiž stále více stává geopolitickou otázkou. Nejde pouze o ochranu investorů, ale také o to, kdo nastaví globální standardy pro digitální peníze, platební infrastrukturu a tokenizované trhy.
ESMA prověří, jak kryptofirmy chrání svěřená aktiva
Vedle debaty o změnách MiCA se EU soustředí i na dohled nad firmami, které už licenci získaly. Evropský orgán pro cenné papíry a trhy ESMA 8. července oznámil společnou dohledovou akci zaměřenou na digitální provozní odolnost licencovaných poskytovatelů kryptoslužeb, zejména v oblasti úschovy aktiv.
Kontrola se má zaměřit na rizika spojená s technologií distribuovaného registru, správu klíčů, bezpečné ukládání aktiv, kontrolu transakcí, reakce na incidenty, rizika chytrých kontraktů i závislost na externích dodavatelích. Národní regulátoři budou prověřovat vybraný vzorek licencovaných firem od druhé poloviny roku 2026 do první poloviny roku 2027.
Pro běžné uživatele kryptoměn je to možná nejpraktičtější část celé zprávy. Regulace totiž není jen otázkou licenčních formulářů. Pokud burza nebo správce peněženky drží klientská aktiva, musí být schopni ukázat, že je umí technicky i organizačně ochránit.
Co to znamená pro běžného investora
Pro uživatele kryptoměn v EU se v tuto chvíli nic nemění ze dne na den. Klíčové zůstává sledovat, zda platforma, kterou používají, splňuje evropská pravidla a má příslušnou licenci. MiCA má přinést větší transparentnost, ale sama o sobě neodstraňuje všechna rizika kryptotrhu.
Možná MiCA 2.0 ale ukazuje, že regulace digitálních aktiv nekončí prvním velkým rámcem. Stablecoiny, DeFi a tokenizované platby se vyvíjejí rychleji než legislativa. Evropská unie proto stojí před úkolem udržet ochranu spotřebitelů a finanční stabilitu, aniž by nechala celý trh technologických inovací utéct jinam.
Výsledek bude důležitý nejen pro kryptofirmy, ale i pro běžné investory. Pravidla pro stablecoiny totiž mohou rozhodnout o tom, jaké tokeny budou dostupné na evropských burzách, jak budou fungovat kryptoplatby a jak snadno se evropský trh zapojí do nové fáze digitálních financí.
Nepřehlédněte: BITmarkets.com: Recenze kryptoburzy, která přepisuje pravidla hry
