Je rok 2025 a blíží se volby. Kryptoměny přestávají být okrajovou záležitostí a začínají ovlivňovat i politické dění. Strany se poohlížejí po tom, co by mohli svým voličům nabídnout. Je proto namístě se ptát, jaké návrhy jednotlivé strany kolem krypta připravují. A že je z čeho čerpat! V tomto článku vám dáme krátký přehled toho, jak se jednotlivá politická uskupení staví k digitálním financím, danění a regulaci. Zahrnuty jsou jen strany, které se nyní nacházejí v Poslanecké sněmovně.
Obsah článku:
ODS a kryptoměny
ODS má téma kryptoměn spojené hlavně s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou. Ten prosadil zákon, který přebírá evropská pravidla MiCA a DORA. Nově se musí poskytovatelé služeb s kryptem registrovat a dohlíží na ně ČNB.
V zákoně se objevily i daňové změny. Kdo drží kryptoměnu déle než tři roky, nemusí zisk danit, což je nápad, který úspěšně funguje už v několika zemích. Novinkou je také to, že příjmy z krypta dosahující max. 100 tisíc ročně jsou také od daně osvobozené. Chvíli byla součástí i úprava, podle které se krypto mělo danit až od 40 milionů, ale to na nátlak opozice nakonec neprošlo. Ne, že by z toho mohl profitovat obyčejný drobný investor, ale jistě by to přitáhlo velké hráče.
Piráti a kryptoměny
Piráti patří mezi klasické zastánce krypta. V roce 2024 chtěli úpravou zákona o digitálních financích zajistit, aby lidé nemuseli platit daň při menších transakcích. Sice se to nakonec nepodařilo, ale není všem dnům konec.
V programu pro letošní volby tvrdí, že chtějí „přenést kryptoměny ze stínu do ekonomiky“. V praxi své úsilí soustředí na to, aby se coiny staly všeobecně přijímané. Kritizují banky za to, že odmítají spolupracovat s firmami, které kryptem platí. Prosazují také to, aby bylo zdanění krypton podobné jako u cenných papírů.
ANO a kryptoměny
Hnutí ANO se ke kryptoměnám staví pragmaticky. Již v roce 2024 se Andrej Babiš účastnil krypto-konference s názvem Emergence. Tam mimo jiné uvedl, že Česko by se mělo poučit od Spojených států a navrhnout změny daňových pravidel. Cílem měla být podpora investice a firem, používajících kryptoměny.
Nezůstalo však jen u planých slov. Poslanec Patrik Nacher spolupracoval na návrhu, který by umožnil vyplácet část mzdy nebo penzijních úspor v kryptoměnách. To byla první konkrétní snaha dostat krypto do každodenního života lidí. Bývalý ministr Karel Havlíček zase mluvil o tom, že stát musí být v zacházení s kryptem transparentní a předvídatelný.
Mohlo by se Vám líbit: Bitcoin a „Čtvrtý obrat“
SPD a kryptoměny
SPD představuje spíš konzervativní postoj vůči kryptu.Už v roce 2024 se SPD zapojila do debaty kolem zákona o digitálních financích, kde upozorňovali na rizika kryptoměn spojená s praním špinavých peněz a podvody.
Poslanec Radovan Vích uvedl, že „bitcoiny ano, ale s podmínkami“. Strana tedy nevylučuje využívání kryptoměn, ale požaduje, aby byly jasně regulované a pod kontrolou státu. Místo slibů o zpřístupnění krypta se zajímají spíš o to, aby krypto nebylo zneužívané kriminálními skupinami. SPD proto k blockchainu přistupuje s určitou obezřetností a varuje před jeho zneužitelností.
STAN a kryptoměny
STAN je jednou z vládních stran, které podpořily zavedení evropských krypto-pravidel v českém právu. Přímý bod o kryptu ve svém volebním programu sice nemají, ale legislativní aktivity ukazují jejich zájem téma řešit. Už v roce 2024 byli poslanci STAN mezi těmi, kdo hlasovali pro „kryptoměnový balíček“, čímž podpořili zavedení evropských pravidel v českém právu.
Starostové se také zapojili do návrhu, který umožňuje část mzdy a úspor vyplácet v kryptu. To ukazuje, že STAN bere kryptoměny jako součást moderní ekonomiky a je otevřený jejich praktickému využití.
TOP 09 a kryptoměny
TOP 09 se o kryptu přímo ve svém volebním programu nezmiňuje, ale to neznamená, že se o něj nezajímá. Poslanci “topky” byli například mezi těmi, kdo podpořili návrh na zasílání platů a spoření v kryptoměnách. Už v roce 2024 se také TOP 09 pokoušela o zjednodušení daňových povinností pro běžné uživatele krypta.
Strana také zastává názor, že by lidé měli mít větší volnost ve správě svých financích, a to včetně ukládání svých peněz v coinech. Celkově se v TOP 09 o kryptoměny nejvíce zajímá poslanec Michal Zuna. Ten ve svých článcích dokonce popisuje, jak a proč by se z Česka mohla stát “kryptovelmoc”.
Čtěte zde: FX Junction
KDU-ČSL a kryptoměny
Lidovci krypto ve svém programu nijak zvlášť netematizují. Podobně jako jiné strany se však připojili k návrhu o vyplácení mezd a úspor v kryptu. Ve svých aktuálních zprávách upozorňují na potřebu digitalizace. Poslanec Michal Kohajda (nestraník za KDU-ČSL) zase s dalšími poslanci prosadil jednodušší podmínky danění pro majitele Bitcoinu. Z toho je zjevné, že ani lidovci nezůstávají v kryptu pozadu.
Co mají politické postoje ke kryptu společného?
Jak je vidět na výše uvedeném přehledu, každá strana má trochu jiný způsob, jak ke kryptu přistupovat. ODS se o pokrok pokouší přes regulaci a daňové změny. Piráti zase přes podporu inovací a férové podmínky. ANO, STAN, TOP 09 a KDU-ČSL se soustředí hlavně na to, jak by se krypto dalo zapojit do běžného života. SPD se staví spíš opatrně a klade důraz na podmínky a dohled.
Všeobecně však na politické scéně panuje jasný politický konsenzus o tom, že kryptoměny potřebují jasnější pravidla. Stejně tak se všichni shodnou na tom, že je nutné vyjít vstříc novým inovacím a zároveň ochránit uživatele (spotřebitele) tak, aby nepřišel o své úspory. Pokud se tedy něco extrémně nepokazí, vypadá to, že i česká legislativa brzy nasedne na digitální vlnu a usnadní vám podnikání v kryptosvětě.
Čtěte dále: Revoluční platforma pro predikci kryptoměn
