Německo chce zdanit bitcoin jako akcie. Jedna z největších evropských daňových výhod může skončit

Německo bylo dlouhá léta jednou z daňově nejzajímavějších evropských zemí pro dlouhodobé držitele kryptoměn. Investor, který bitcoin nebo jiné krypto držel déle než jeden rok, mohl za určitých podmínek následný zisk realizovat bez daně. Německé ministerstvo financí nyní připravuje zásadní změnu. Kryptoměny chce daňově přiblížit akciím a zisky z nově nakoupených aktiv zdaňovat bez ohledu na délku jejich držení. Pokud návrh projde, nová pravidla by se měla týkat kryptoměn nakoupených od roku 2027.

Německo se chystá přehodnotit jedno z pravidel, díky kterému bylo dosud považováno za poměrně příznivou zemi pro dlouhodobé investory do kryptoměn. Spolkové ministerstvo financí vedené Larsem Klingbeilem připravilo návrh, podle kterého by se zisky z bitcoinu, etherea a dalších vybraných kryptoaktiv v budoucnu zdaňovaly podobně jako jiné kapitálové příjmy.

Podle návrhu, do kterého nahlédl německý deník Handelsblatt, by měla být zrušena především současná výhoda dlouhodobého držení. U kryptoměn pořízených od roku 2027 by tak už nemělo být možné čekat jeden rok a následně případný zisk realizovat bez daně.

Návrh zároveň počítá s přesunutím příslušných zisků do režimu kapitálových příjmů a se základní sazbou 25 %. Nejde však zatím o schválený zákon. Reforma musí projít dalším legislativním procesem a její konečná podoba se ještě může změnit.

Obsah článku:

Jak se bitcoin a kryptoměny v Německu daní dnes?

Současný německý systém je pro dlouhodobé držitele relativně jednoduchý. Kryptoměny držené v soukromém majetku se podle německého daňového práva považují za takzvaná jiná hospodářská aktiva.

Pokud investor kryptoměnu nakoupí a prodá během jednoho roku, případný zisk může spadat mezi příjmy ze soukromého prodeje a podléhat zdanění. Jakmile však mezi nákupem a prodejem uplyne více než jeden rok, prodej je podle současných pravidel zpravidla mimo tento režim a zisk může být osvobozen.

Německé spolkové ministerstvo financí uvádí, že zisky z kryptoměn držených v soukromém majetku mohou být považovány za příjmy ze soukromého prodeje tehdy, pokud mezi pořízením a prodejem neuplynul více než jeden rok.

V případě prodeje během tohoto období navíc současný systém obsahuje hranici 1 000 eur pro celkový roční zisk ze soukromých prodejních transakcí. Pokud je celkový zisk nižší, zůstává za splnění zákonných podmínek osvobozen. Pravidlo vychází přímo z § 23 německého zákona o dani z příjmů.

Právě časový test ale dělá z kryptoměn z daňového hlediska něco jiného než například z běžných akciových investic. Investor, který nakoupil bitcoin a jednoduše jej více než rok držel, mohl následně realizovat i velmi výrazný zisk, aniž by z něj v Německu platil daň. A právě tento rozdíl chce německá vláda odstranit.

Co chce Německo od roku 2027 změnit?

Podle nynějšího návrhu by se vybraná kryptoaktiva měla přesunout pod pravidla pro kapitálové příjmy. Zisk by se tak zdaňoval bez ohledu na to, zda investor kryptoměnu vlastnil několik měsíců, pět let nebo například deset let.

Základní německá daň z kapitálových příjmů činí 25 %. K ní se připočítává solidární příplatek ve výši 5,5 % samotné daně. Efektivní zdanění tak bez případné církevní daně vychází přibližně na 26,375 %.

Podle informací serveru CoinDesk by se režim měl vztahovat především na směnitelná kryptoaktiva, jako jsou bitcoin a ether. Některé jiné typy tokenů, například NFT, vybrané stablecoiny, security tokeny nebo tokenizovaná reálná aktiva, mohou zůstat mimo navrhovaný režim nebo se na ně mohou vztahovat jiná pravidla.

Pro dlouhodobého investora by šlo o výraznou změnu. Dnes může být jeho daňová povinnost po překročení ročního časového testu nulová. V novém systému by samotné čekání daňovou povinnost neodstranilo. Paradoxně by však reforma nemusela být nevýhodná pro každého.

Investor, který dnes kryptoměny nakoupí a prodá během jednoho roku, může zisk zdaňovat podle svého osobního daňového zatížení. U lidí s vysokými příjmy tak může být sazba vyšší než navrhovaná 25% kapitálová daň. Zatímco dlouhodobí držitelé by tedy o významnou výhodu přišli, část aktivních obchodníků by na změně mohla naopak vydělat.

Mohlo by Vás zajímat: Top podcasty o kryptoměnách

Rozhodovat má datum nákupu

Z pohledu současných investorů je zásadní ještě jedna část návrhu. Německo podle dosud zveřejněných informací neplánuje nový systém aplikovat zpětně na již vlastněné kryptoměny.

Aktiva nakoupená do konce roku 2026 by si měla zachovat současný daňový režim. Nová pravidla by se měla vztahovat až na kryptoměny pořízené po 31. prosinci 2026. V praxi by tak mohl jeden investor vlastnit dvě části stejné kryptoměny podléhající odlišným pravidlům.

Pokud by například Němec nakoupil bitcoin v prosinci 2026, tato část investice by podle nynějšího návrhu zůstala ve starém režimu a po splnění ročního časového testu by mohla být prodána bez daně. Další bitcoin nakoupený v lednu 2027 by už časový test využít nemohl.

Pro investory by proto ještě více vzrostl význam přesné evidence jednotlivých nákupů, jejich pořizovacích cen a data pořízení.

Daň by měly postupně vybírat samotné platformy

Reforma nemá změnit pouze samotnou výši daně, ale také způsob jejího výběru. Podle dosud známé podoby návrhu by měli poskytovatelé kryptoměnových služeb od roku 2028 začít daň za některé klienty automaticky srážet podobně, jako tomu bývá u tradičních finančních produktů. Rok 2027 by měl platformám sloužit jako přechodné období pro úpravu jejich systémů.

To ukazuje širší trend, kterým se regulace kryptoměn v Evropě ubírá. Bitcoin vznikl mimo tradiční bankovní infrastrukturu, ale jeho nákup, držení a zdanění se stále více přibližují mechanismům známým z klasického finančního trhu.

Pro investora by to na jedné straně mohlo znamenat jednodušší administrativu. Na druhé straně by však výrazně vzrostl význam toho, zda kryptoměny nakupuje prostřednictvím regulované platformy, přesouvá je mezi burzami nebo je drží ve vlastní peněžence.

Mohlo by Vás zajímat: Jak si vybrat správnou burzu pro obchodování svých kryptoměn?

Německá vláda očekává stovky milionů eur navíc

Vedle snahy o sjednocení daňového zacházení s různými investičními aktivy má změna samozřejmě také fiskální rozměr.

Německé ministerstvo financí podle Handelsblattu očekává, že by nový systém mohl v roce 2028 přinést přibližně 160 milionů eur dodatečných daňových příjmů. V dalších letech mají příjmy postupně růst až přibližně ke 350 milionům eur ročně.

Ministerstvo změnu zdůvodňuje tím, že se kryptoměny postupně staly běžnější formou soukromé kapitálové investice. Dosavadní systém podle něj vytváří rozdíl mezi kryptoměnami a jinými investičními aktivy, který je stále obtížnější obhajovat.

Z pohledu vlády tedy nejde pouze o hledání dalších příjmů do rozpočtu. Reforma má bitcoin a další kryptoměny definitivně přiblížit světu tradičních investic také z pohledu daňového práva.

Co by změna znamenala pro dlouhodobou strategii HODL?

Jednou ze základních strategií mezi kryptoměnovými investory je takzvaný HODL, tedy dlouhodobé držení aktiva bez ohledu na krátkodobé pohyby jeho ceny.

Současné německé daňové prostředí tuto strategii nepřímo zvýhodňuje. Roční časový test vytváří jasnou motivaci kryptoměnu neprodávat příliš brzy. Investor tak kromě případného dalšího růstu ceny získává po uplynutí jednoho roku také významnou daňovou výhodu. Pokud by časový test zmizel, tento efekt by se vytratil.

Investor by se mohl o prodeji rozhodovat více podle samotného vývoje trhu, své investiční strategie nebo potřeby kapitálu, protože z daňového pohledu by nebyl zásadní rozdíl mezi prodejem po jedenácti měsících a například po pěti letech.

Změnit se může také atraktivita Německa pro majetnější držitele kryptoměn. Daňový režim je pouze jedním z faktorů při rozhodování o místě daňové rezidence, v případě snadno převoditelných digitálních aktiv ale může hrát relativně důležitou roli.

Čtěte dále: Anycoin recenze

Znamená to konec Německa jako kryptoměnově přívětivé země?

Takový závěr by byl zatím příliš jednoduchý. Daňové podmínky představují pouze část regulatorního prostředí a Německo zůstává jednou z největších a nejrozvinutějších evropských ekonomik s rozsáhlým finančním trhem.

Pro soukromé dlouhodobé investory by však šlo o citelnou změnu. Možnost po jediném roce realizovat prakticky neomezený zisk z bitcoinu bez daně patří mezi mimořádně výhodná pravidla. Její odstranění by proto mohlo změnit nejen daňové povinnosti investorů, ale také jejich investiční rozhodování.

Zároveň připomíná, že s rostoucí velikostí kryptoměnového trhu postupně mizí jeho někdejší výjimečné postavení. Evropská regulace se stále více snaží začlenit digitální aktiva do existujícího finančního systému, ať už jde o pravidla pro poskytovatele služeb, identifikaci klientů, reportování transakcí nebo právě daně.

Reforma zatím není definitivní

Pro investory je podstatné, že současná německá pravidla se v tuto chvíli nemění. Návrh ministerstva financí ještě musí projít legislativním procesem a do výsledného zákona se mohou dostat úpravy.

Pokud však reforma projde ve nynější podobě, rok 2027 vytvoří na německém kryptoměnovém trhu jasnou hranici. Kryptoměny nakoupené před jejím začátkem by si měly zachovat současný režim. U nových investic by naopak přestal existovat jeden z největších benefitů, který dlouhodobé držení bitcoinu v Německu dosud nabízelo. Z daňového outsidera by se tím bitcoin zase o něco více přiblížil běžnému investičnímu aktivu.

Nenechte si ujít: MadisonSix

author avatar
Šimon Hauser
Šimon Hauser je český finanční novinář, specializující se mimo jiné na kryptoměny, fintech a globální kapitálové trhy. S hlubokým vhledem do digitální ekonomiky a investičních strategií pomáhá čtenářům pochopit transformaci finančního sektoru. Jeho analýzy pravidelně propojují technologické inovace s reálným dopadem na moderní investování.