Blockchain se může v příštích letech stát součástí infrastruktury jednoho z největších finančních trhů světa. Japonsko připravuje systém, který by umožnil prakticky okamžité vypořádání obchodů s akciemi a státními dluhopisy. Zatímco dnes investor po uskutečnění obchodu čeká na finální převod aktiv a peněz až několik dní, nový model by mohl celý proces výrazně zrychlit.
Japonsko chce využít blockchain k zásadní modernizaci infrastruktury svého kapitálového trhu. Tamní finanční regulátor, ministerstvo financí a centrální banka spolu s finančními institucemi pracují na systému, který by mohl umožnit vypořádání obchodů s akciemi a japonskými státními dluhopisy prakticky v reálném čase.
Podle informací agentury Reuters se má na projektu podílet japonská Financial Services Agency (FSA), ministerstvo financí, Bank of Japan a soukromé finanční instituce. Pracovní skupina vznikla během letošního léta a plán vývoje nové infrastruktury by měl být připraven začátkem roku 2027. Pokud projekt získá potřebná schválení a vývoj půjde podle plánu, systém by mohl být spuštěn na počátku 30. let.
Pro blockchain jde o významný posun. Technologie, která byla dlouhé roky spojována především s bitcoinem, ethereem a dalšími kryptoměnami, se stále rychleji přesouvá přímo do infrastruktury tradičních finančních institucí.
Obsah článku:
- Investor nakoupí akcii během sekundy. Obchod ale ještě není definitivně hotový
- Co by na tom změnil blockchain?
- Ano, ale bez zrušení klasického finančního systému
- Stablecoiny se mohou stát důležitou součástí nového systému
- Japonsko není samo. Tokenizace začíná zajímat celý finanční svět
- Proč je to důležité pro běžného investora
- Znamená to růst bitcoinu a dalších kryptoměn?
- Japonsko nechce kryptoměnovou revoluci. Chce rychlejší finanční trh
Investor nakoupí akcii během sekundy. Obchod ale ještě není definitivně hotový
Pro běžného investora dnes nákup akcie působí téměř okamžitě. Zadá pokyn u brokera, objednávka se provede a cenný papír se objeví v jeho portfoliu. Na pozadí ale pokračuje samostatný proces vypořádání, během něhož dochází ke konečnému převodu cenného papíru a peněz mezi jednotlivými účastníky trhu.
V Japonsku se standardní akciové obchody vypořádávají v režimu T+2, tedy dva pracovní dny po uzavření transakce. Tento systém země používá od roku 2019. U japonských státních dluhopisů je současný vypořádací cyklus kratší a standardně činí T+1.
Připravovaná blockchainová infrastruktura má tuto prodlevu odstranit. Podle Reuters by transakce mohly být vypořádány v reálném čase a investor by tak například peníze získané prodejem aktiva mohl prakticky okamžitě znovu použít. Reuters zároveň upozorňuje, že Japonsko do budoucna zvažuje využití stejné infrastruktury také pro mezinárodní převody peněz.
Nejde tedy pouze o to, že investor nebude muset čekat dva dny. Rychlejší vypořádání může snížit množství kapitálu, který finanční instituce potřebují držet kvůli dosud nedokončeným transakcím, a současně omezit riziko, že mezi uzavřením obchodu a jeho konečným vypořádáním nastane problém.
Co by na tom změnil blockchain?
Podstatou japonského plánu není přesun běžných akcií na kryptoměnové burzy ani vytvoření decentralizované verze Tokijské burzy. Blockchain má fungovat především jako technologická vrstva umožňující synchronizovat převod cenného papíru s převodem peněz.
Japonská Financial Services Agency už v únoru oznámila podporu experimentu, který zkoumá využití blockchainu pro převody práv k japonským státním a podnikovým dluhopisům, investičním fondům a akciím. Součástí projektu je také propojení převodu cenného papíru s platbou prostřednictvím stablecoinů. FSA při oznámení projektu uvedla, že experiment připravují velké japonské makléřské společnosti a megabanky a jeho cílem je zlepšit současný proces obchodování a vypořádání cenných papírů.
Zásadním pojmem je v tomto případě delivery versus payment neboli DvP. Převod cenného papíru a odpovídající platba mají proběhnout současně. Buď se uskuteční obě části transakce, nebo žádná.
Právě zde může blockchain nabídnout jednu ze svých hlavních výhod. Místo toho, aby několik institucí postupně aktualizovalo své vlastní databáze a následně mezi sebou ověřovalo, zda byly všechny části transakce správně dokončeny, může převod aktiva a platba probíhat synchronizovaně na propojené digitální infrastruktuře.
Podle materiálů japonské FSA může okamžitý DvP převod snížit vypořádací riziko i provozní zátěž finančních institucí. Regulátor zároveň uvádí, že v delším horizontu by podobná infrastruktura mohla otevřít cestu také k obchodování s cennými papíry 24 hodin denně a sedm dní v týdnu.
Nenechte si ujít: TOP 10 zemí s nejrychlejší adopcí kryptoměn
Ano, ale bez zrušení klasického finančního systému
Japonský projekt zároveň dobře ukazuje, jak odlišně dnes velké finanční instituce přemýšlejí o blockchainu ve srovnání s kryptoměnovými nadšenci.
Představa, že by se akcie Sony nebo Toyoty jednoduše převedly na veřejný blockchain a začaly fungovat podobně jako bitcoin, je příliš zjednodušená. Japonsko chce využít některé vlastnosti blockchainové technologie, ale současně zachovat regulovaný systém evidence vlastnictví cenných papírů.
Podle FSA mají být převody práv zaznamenané na blockchainu současně promítány do klasických zaknihovaných účtů spravovaných obchodníky s cennými papíry podle platné japonské legislativy.
Blockchain tedy nemá nahradit současný právní rámec. Má modernizovat technickou infrastrukturu, která se pod ním skrývá.
To je důležitý rozdíl i pro investory. Rozvoj blockchainu ve světě bank a burz totiž automaticky neznamená nástup decentralizovaných financí v podobě, v jaké je známe z kryptoměnového trhu. Naopak může vzniknout svět regulovaných blockchainových sítí, do kterých budou mít přístup pouze banky, burzy, depozitáře a další schválení účastníci.
Stablecoiny se mohou stát důležitou součástí nového systému
Velkou otázkou není jen to, jak prostřednictvím blockchainu převést akcii nebo dluhopis. Stejně důležité je vyřešit, čím za něj investor zaplatí.
Pokud se například tokenizovaný dluhopis převede během několika sekund, ale samotná platba následně několik hodin putuje tradičním bankovním systémem, velká část přínosu nové technologie mizí.
Proto je zajímavé, že japonské experimenty počítají rovněž se stablecoiny. FSA už v únoru uvedla, že jedním z cílů demonstračního projektu je propojit převod práv k cenným papírům právě s platbou pomocí stablecoinů.
Japonský regulátor zároveň podporuje další projekty související s digitálními penězi. Ve svých květnových materiálech například zmiňuje experiment tří největších japonských bank se společným vydáváním stablecoinů či projekt zaměřený na převody tokenizovaných bankovních vkladů mezi různými finančními institucemi.
Pokud se podaří tokenizovat nejen cenný papír, ale také peníze používané k jeho nákupu, může celá transakce proběhnout uvnitř jedné digitální infrastruktury.
Japonsko není samo. Tokenizace začíná zajímat celý finanční svět
Význam japonského projektu spočívá také v tom, že nejde o izolovaný experiment. Tokenizace tradičních finančních aktiv se postupně stává jedním z hlavních technologických témat světového bankovnictví a kapitálových trhů.
Jen krátce před zveřejněním japonského plánu například Indie podle agentury Reuters připravila svou první emisi tokenizovaných podnikových dluhopisů. Pilotní projekt má využívat blockchain pro rychlé vypořádání a při nákupu se počítá s indickou digitální měnou centrální banky.
Podobný vývoj ukazuje, že finanční instituce už neřeší pouze otázku, zda blockchain vůbec využívat. Stále častěji se soustředí na to, které části tradiční finanční infrastruktury může tato technologie skutečně zrychlit nebo zlevnit.
Proč je to důležité pro běžného investora
Z pohledu drobného investora není nejdůležitější otázkou, zda bude jednou prodej japonské akcie vypořádán za dvě sekundy místo dvou dnů. Zásadnější je změna, která probíhá v pozadí.
Blockchain se postupně posouvá od technologie využívané především pro kryptoměny k potenciální infrastruktuře tradičních finančních trhů.
Pokud se tento vývoj prosadí, mohou být prostřednictvím blockchainových sítí v budoucnu evidovány nebo převáděny akcie, dluhopisy, fondy, bankovní vklady i další tradiční finanční instrumenty.
To by mohlo změnit nejen rychlost vypořádání, ale také způsob fungování kapitálových trhů. Japonská FSA například zvažuje, že by blockchain mohl kromě samotných transakcí automatizovat také výplatu dividend nebo splácení jistiny a úroků u dluhopisů.
V delším horizontu regulátor připouští také možnost nepřetržitého obchodování, což by odstranilo část omezení spojených se současnou provozní dobou burz a dalších finančních institucí.
Čtěte dále: Anycoin recenze
Znamená to růst bitcoinu a dalších kryptoměn?
Pro kryptoměnové investory může být lákavé interpretovat japonskou zprávu jako další potvrzení vítězství bitcoinu a kryptoměn. Tak jednoduchá souvislost ale neexistuje.
Finanční instituce mohou blockchain využívat, aniž by potřebovaly bitcoin, ethereum nebo jinou veřejně obchodovanou kryptoměnu. Regulované finanční systémy mohou fungovat na samostatných blockchainových sítích a jako platební prostředek používat například stablecoiny nebo tokenizované bankovní vklady.
Zpráva proto nepředstavuje přímý důvod, proč by měla cena bitcoinu růst.
Pro celý kryptoměnový sektor je ale důležitá z jiného důvodu. Technologie, která byla ještě před několika lety mnoha tradičními finančními institucemi vnímána s velkou skepsí, se postupně stává součástí jejich vlastních modernizačních plánů.
A právě tokenizace tradičních aktiv se může stát jedním z největších spojovacích článků mezi světem kryptoměn a klasických financí.
Japonsko nechce kryptoměnovou revoluci. Chce rychlejší finanční trh
Nejzajímavější na celém japonském projektu je nakonec jeho pragmatičnost. Nejde o nahrazení burzy decentralizovanými financemi ani o přesun Tokijské burzy do světa kryptoměn.
Japonsko chce vzít jednu z hlavních technologických myšlenek blockchainu – možnost rychle a synchronizovaně převádět digitální hodnotu – a využít ji uvnitř silně regulovaného finančního systému.
Pokud se plán podaří dotáhnout do praxe, mohl by investor v budoucnu prodat japonskou akcii a získat prostředky prakticky ve stejném okamžiku. Současně by se mohly automatizovat některé procesy, které dnes vyžadují spolupráci několika institucí a systémů.
Technologie známá především díky bitcoinu by se tak mohla stát něčím, s čím se setkají miliony investorů, aniž by kdy vlastnili jedinou kryptoměnu.
A pro dlouhodobý význam blockchainu může být právě tento nenápadný přesun do zákulisí klasických financí podstatnější než další rekord ceny bitcoinu.
Nenechte si ujít: MadisonSix
