Člověk by se mohl divit, že tak chudá země jako Jemen má vlastně vysokou míru adopce kryptoměn – a možná je to něco, co je potřeba trochu rozklíčovat. Ve spoustě koutů světa, kde je politika i ekonomika fakt neklidná, se kryptoměny stávají skoro jediným spolehlivým způsobem, jak lidi můžou držet peníze pohromadě a pořád mít možnost s nimi něco dělat. Banky tam často selhávají, měna rychle ztrácí hodnotu a dostat se k mezinárodním převodům je nejspíš skoro nemožné nebo opravdu komplikované.
Lidé se tak obracejí na kryptoměny. Ne snad kvůli investicím, ale spíš proto, aby přežili. Aby uchovali hodnotu svých úspor a mohli si vůbec něco koupit. Tenhle článek se mrkne na 6 zemí, kde se tohle děje nejvíc: Jemen, Venezuela, Zimbabwe, Afghánistán, Sýrie a Libanon.
Obsah článku:
Jak je to s Jemenem?
Jemen prochází cca od roku 2014 občanskou válkou. Asi jste si toho všimli ve zprávách, ale hned jste na to zapomněli. Země je teď rozdělena na několik oblastí, které kontrolují různé (hodně ozbrojené) skupiny. To všechno oslabilo stát a jeho infrastrukturu. Banky jsou vlastně paralyzované. Většina Jemenců nemá přístup k běžným finančním službám. A mezinárodní převody? No, ty jsou často zavřené kvůli sankcím a izolaci. V tomhle prostředí se kryptoměny staly životně důležité.
Jemenci je používají na převody, uchování úspor, platby za zboží, někdy i na podporu humanitární pomoci. Růst adopce tam spíš podporuje i nelegální ekonomika a místní obchodní sítě, kde krypto funguje jako univerzální platidlo. To se prostě nedá snadno zablokovat ani sledovat. Podle indexu Chainalysis 2025 je Jemen na 16. místě adopce kryptoměn. A to je docela hodně, hlavně když si vezmeš, že HDP je nízký a infrastruktura skoro nefunguje. Kryptoměny se tam prostě staly běžnou součástí života.
Mohlo by se Vám líbit: Bitcoin čeká krvavý pokles
Jak je to s Venezuelou?
Venezuela je zase takový klasický případ, kde kolaps ekonomiky a hyperinflace vyhnali lidi ke kryptu. Inflace byla v podstatě šílená – tisíce procent. To dělalo domácí měnu prakticky bezcennou a Venezuelci nemohli držet úspory. Bankovní systém je omezený a zahraniční měny se těžko dostávají. Takže lidi začali používat stablecoiny a další kryptoměny vázané na dolary nebo eura.
Index Chainalysis dává Venezuelu na 18. místě adopce. Takže jo, má silnou adopci, hlavně mezi běžnými lidmi. Kryptoměna je tam spíš nástrojem přežití. Venezuelci ji používají na nákup základního zboží, který by jinak nebylo vůbec možné koupit kvůli inflaci a omezené dostupnosti cizích měn.
Jak je to se Zimbabwe?
Zimbabwe prošlo spoustou měnových krizí a hyperinflací, takže důvěra obyvatel v domácí měnu a banky byla hodně nízká. Banky jsou omezený a převody do zahraničí jsou komplikovaný. Hotovost často nestačí ani na běžné nákupy. Takže krypto tam začalo být prostě nástrojem, jak uchovat hodnotu a platit mezi sebou. Zimbabwané ho používají na ochranu proti inflaci a na obchodování.
Kryptoměny umožňují zajistit platby, když tradiční banky selhávají. Index Chainalysis 2025 zahrnuje Zimbabwe mimo top 20, což znamená, že adopce je menší než v Jemenu nebo Venezuele, ale pořád dost důležitá vzhledem k situaci. Kryptoměny tam nejsou primárně na spekulace, spíš lidi chtějí aspoň částečný přístup k finanční stabilitě.
Čtěte více: FX Junction
Jak je to s Afghánistánem?
Po převzetí moci Talibanem v roce 2021 Afghánistán čelí tvrdým sankcím. Přístup k zahraničním účtům je prakticky zavřený a bankovní systém omezený. Tradiční finanční služby jsou pro většinu lidí skoro nedostupné. Takže kryptoměny rostou.
Afghánci je používají na převody, obchodování a uchování hodnoty, hlavně v oblastech, kde banky vůbec nefungují. Afghánistán není v top 20 indexu Chainalysis 2025, což znamená, že adopce je spíš lokální, ale pořád významná. Pro lidi tam krypto často představuje jediný způsob, jak vůbec mít nějakou finanční mobilitu a obejít problémy s nedostatkem hotovosti a sankcemi.
Jak je to se Sýrií?
Sýrie je dlouhodobě zasažená konfliktem. Infrastruktura je hodně poškozená a ekonomika prakticky padlá. Banky jsou omezený a mezinárodní platební kanály blokovaný sankcemi. Kryptoměny tam spíš slouží jako alternativa pro převody, uchování hodnoty a obchod. Adopce je menší než v Jemenu nebo Venezuele, nejspíš méně než 5 % populace. Ale pro Syřany, kteří mají internet a technologie, je krypto opravdu zásadní. I malá skupinka uživatelů zajišťuje, že kryptoměna funguje jako prostředek proti inflaci a omezením bank. Umožňuje taky platby, který by jinak nebyly možné.
Jak je to s Libanonem?
Libanon poslední roky řeší hlubokou ekonomickou krizi. Libanonská libra kolabovala a banky omezily výběry. Libanonci, co mají technické znalosti a internet, se proto obrací na kryptoměny. Používají je na uchování hodnoty a převody peněz. Libanon taky není v top 20 indexu Chainalysis, takže adopce je lokálně důležitá, ale globálně spíš nižší. Přesto krypto umožňuje obejít omezení bank, uchovat úspory a platby realizovat. Ukazuje se, že pro lidi v ekonomicky nestabilních státech je kryptoměna fakt praktický a nezbytný nástroj.
Pád bankovního systému nemusí znamenat chaos a anarchii
V zemích s nestabilními vládami, kolabující měnou a nedůvěrou k bankám se kryptoměna stává vlastně jedinou dostupnou a relativně stabilní alternativou. Lidi je používají nejen jako investici, ale hlavně jako nástroj přežití a každodenního fungování. To je taky důvod, proč třeba Jemen nebo Venezuela, přestože jsou ekonomicky slabý, mají tak vysokou adopci krypta.
Nenechte si ujít: Skrill recenze
