Obchodní politika amerického prezidenta Donalda Trumpa výrazně ovlivnila nejen tradiční trhy, ale i kryptoměnový sektor. Bitcoin a další digitální aktiva reagovaly na nejistotu kolem celních opatření propady i dočasnými oživeními. Jaké dopady měla obchodní válka na největší kryptoměnu světa a jak se s ní vypořádaly altcoiny?
Cla rozkolísala trhy: Bitcoin i akcie pod tlakem
Cla uvalená Čínou a Evropskou unií na americké zboží způsobila turbulence na trzích už 10. a 12. března. V reakci na vyhrocení obchodního konfliktu bitcoin nejprve oslabil, aby se 24. března zotavil na 88 000 USD. Nicméně tato úroveň nevydržela dlouho a hodnota bitcoinu opět klesla na 84 000 USD. Nejistota ohledně budoucích celních opatření vedla k vysoké volatilitě nejen u kryptoměn, ale i na akciových trzích.
Trumpova cla, která vstoupila v platnost 4. března, zahrnovala 25% sazbu na mexické a kanadské zboží, 10 % na kanadské energie a 20 % na čínské výrobky. O den později administrativa oznámila odklad cel na automobilový průmysl a následně 6. března zmírnila opatření vůči Kanadě a Mexiku. Situaci však dále vyhrotila Čína, která odpověděla odvetnými cly, na což Trump reagoval 24% clem na hliník a ocel.
Trumpova cla zasáhla i jeho vlastní investice do kryptoměn
Rodina Trumpových má přitom sama značné investice do kryptoměn prostřednictvím fondu World Liberty Financial (WLFI). Březnové výsledky fondu byly smíšené – zatímco některé altcoiny, jako Mint (MNT) a Tron (TRX), si udržely svou hodnotu, jiné zaznamenaly pokles. Nepředvídatelná obchodní politika tak dopadla i na Trumpovy vlastní zájmy v oblasti digitálních aktiv.
Na konci března trhy – jak tradiční, tak kryptoměnové – opět oslabily. Investoři se připravovali na Trumpův slib zavést „zrcadlová cla“ na všechny státy, které uplatňují cla na americké zboží. Tento krok měl být součástí tzv. Dne osvobození 2. dubna, což dále prohloubilo nejistotu na trzích. Budoucí vývoj bitcoinu i dalších aktiv tak zůstává úzce spjat s geopolitickými rozhodnutími Bílého domu.
